Víte, jak se nejlépe dozvíte něco o mravenčím světě? Tak, že se na hodinu a půl stanete jedním z nich. Staňte se mravencem a zkoumejte desítky metrů tunelů, chodeb, skrýší a mostů. Hledejte královnu, šplhejte na strom, hledejte potravu a mnoho dalšího. A hlavně budete překvapení, co všechno jste se dozvěděli. Mraveniště je prostor, který rozvíjí svobodnou dětskou hru, přirozenou představivost a stává se trenažérem mravů. Přijďte se učit a rozvíjet hrou.  Návštěva výstavy trvá 90 minut a je pro omezený počet návštěvníků. 

Galerie Dragoun otevírá 4. dubna novou stálou expozici věnovanou dílu akademického malíře Františka Romana Dragouna.  Tato expozice, pečlivě kurátorsky zpracovaná a rozdělená do tří výrazných období – raná tvorba, 50. léta 20. století a tvorba od 70. do 90. let 20. století – nás zve na cestu životem a odkazem mistra, jehož plátna promlouvají jazykem barev a emocí s nevídanou silou. František Roman Dragoun si vydobyl své místo hlubokým zkoumáním a zobrazením lidí a přírody. Výstavu otevírají jeho raná díla, která jsou svědectvím o rodících se počátcích zázračného talentu. Tato díla ukazují Dragounovo neúnavné hledání uměleckého hlasu na pozadí událostí jeho doby. S přechodem do 50. let 20. století je již patrná Dragounova umělecká zralost. V tomto období vyniká jeho mistrovství v portrétování, kde každý tah štětcem odhaluje duši jeho objektů a zachycuje jejich podstatu a intimitu, která přesahuje plátno. Závěrečná část výstavy, zahrnující díla ze 70. až 90. let 20. století, představuje Dragouna v období pokleslé socialistické morálky, lustrací, převratů a odmítání náboženských témat.  Jeho krajiny a portréty odrážejí jeho sílu zachovat si vlastní cestu.  Použití barev není pouhou vizuální volbou, ale emocionálním jazykem, kterým Dragoun sděluje hluboký klid, nadhled a utvrzení se ve své životně-výtvarné cestě. Dragounova malířská technika prozrazuje jeho mimořádnou schopnost zachytit nálady objektů a okolí. Záměrné tahy a vrstvené textury vybízejí diváka, aby se ponořil hlouběji do příběhu vetkaného do každého obrazu, ať už jde o klidné rozjímání v krajině nebo složitou emocionální tapiserii portrétu. Tato výstava není jen kronikou Dragounova uměleckého vývoje, je poctou jeho trvalému odkazu. Prostřednictvím jeho děl jsme svědky proměny mladého umělce v úctyhodného mistra, jehož plátna byla součástí jeho životní cesty. František Roman Dragoun nám svou oddaností řemeslu a neústupným zkoumáním lidského a přírodního oboru daroval odkaz, který nepřestává inspirovat a dojímat. Když stojíme před jeho díly, připomínáme si krásu a složitost existence viděné očima člověka, jehož život byl svědectvím o proměňující se síle umění.

Celosezónní výstava ve výstavních sálech hradu.

Památník básníka Adolfa Heyduka se nachází v domě, který si Emilie a Adolf Heydukovi nechali postavit v roce 1900 podle návrhu architekta Jana Kouly v centru Písku, v Tyršově ulici č. 438, který je chráněn jako kulturní památka České republiky. Dnes slouží jako pobočka Prácheňského muzea v Písku a jsou zde dochovány básníkova pracovna, jídelna a salon, a to včetně nábytku, knihovny, obrazů i drobných užitkových předmětů. Památník doplňuje malá nově zřízená expozice o životě a díle slavného básníka. V roce 1860 přišel na nově zřízenou reálku v Písku jako profesor kreslení a krasopisu Adolf Heyduk. Byl rodákem z Předhradí u Skutče (1835) a již v době příchodu na jih Čech byl známým básníkem. Po boku J. Nerudy, V. Hálka, J. V. Friše, B. Němcové a dalších se podílel v roce 1858 na vydání almanachu Máj a je proto řazen do literární skupiny Májovců. V Písku se mu velmi zalíbilo, oženil se zde s Emilií Reinerovou a navždy se zde usadil. Jeho rodinné štěstí narušila smrt obou dcerušek – Jarmilky a později i čtyřleté Lidušky. Útěchu hledal v literární práci, výsledkem byly tisíce básní uveřejěnovaných ve všech tehdejších časopisech a na šest desítek samostatných básnických sbírek. Heyduk zemřel v Písku v roce 1923 a pochován byl na vyšehradský hřbitov. V roce 1900 si básník nechal vystavět podle návrhu architekta Jana Kouly dům ozdobený sgrafity se symboly básnictví – pegasem a labutí. Po smrti paní Heydukové zde byl zřízen památník, který spravuje Prácheňské muzeum v Písku. Jsou zde dochovány básníkova pracovna, jídelna a salon, a to včetně nábytku, knihovny, obrazů i drobných užitkových předmětů. Památník doplňuje malá nově zřízená expozice o životě a díle básníka.   Před plánovanou rekonstrukcí se v prosinci 2025 do interiér bytu básníka Adolfa Heyduka oblékne do vánočního. V jídelně najdete prostřený sváteční stůl, rozbalené dárky, samozřejmě také ozdobený stromeček a další vánoční nezbytnosti. O všech prosincových nedělích (7., 14., 21., 28. 12.) navíc o prožívání vánočních svátků ve městě i na venkově v době před sto lety pohovoří bývalý ředitel muzea Jiří Prášek na komentovaných prohlídkách. Začátky budou vždy ve 14 a 16 hodin, na prohlídky se není třeba objednávat. Ve všední dny a o sobotách bude rovněž možné nasát vánoční atmosféru s průvodkyní. U Heyduků v Tyršově ulici bude v prosinci otevřeno od úterý do neděle, od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin, o svátcích pak bude možné přijít i 25. 12., 26. 12., a 29.12., naopak zavřeno bude 24.12., 31.12. a 1.1. Stejně jako hlavní budova muzea, také Heydukův památník bude přístupný až do neděle 4. ledna včetně. V prosinci 2025 otevřeno: Otevřeno až do neděle 4. 1. 2026 24. 12., 31. 12. a 1. 1.  – zavřeno25. – 26. 12. – otevřeno, pondělí 29. 12. – otevřeno Od 5. 1. 2025 do 31. 1. 2026 jsou výstavní prostory a expozice muzea veřejnosti uzavřeny.    

Na prvního máje otevřel po zimní pauze Památník města Protivína. K vidění je zde interaktivní stálá expozice o Protivínsku a v posledních letech se zde zpravidla objevují také výstavy s přírodovědným zaměřením. Stejně tomu je i v letošní sezóně. Expozice se návštěvníků ptá, kdy jste naposledy v přírodě viděli například křepelku, sysla či chrpu. A na otázku přináší samozřejmě i odpověď a poukazuje tak na rychle probíhající zánik přírody naší krajiny. „Původní živočichové, rostliny a jejich biotopy mizí z rozmanitých příčin, někdy i velmi specifických. A děje se tak dnes nebývalou rychlostí. Pokud chceme alespoň trochu pochopit, co se s naší přírodou děje, nezbývá, než usilovně a pečlivě zkoumat jednotlivé druhy, jejich biotopy, historii jejich výskytu, změny v krajině a mnoho dalších okolností, které s tím souvisejí,“ vysvětluje Jiří Šebestian, kurátor výstavy a zoolog Prácheňského muzea v Písku. Naopak se ale objevují konkurenčně zdatné druhy, jiná původní zvířata či rostliny se k radosti ochránců zase do přírody vrací a velkým problémem je navíc příchod druhů nepůvodních. Na výstavě, která vznikla ve Východočeském muzeu v Pardubicích, jsou blíže představena dílčí témata jako například Spoutané řeky a potoky o napřímení toků, Zelená poušť o naší nevhodné péči o louky, Nezvaní hosté o invazivních druzích rostlin i živočichů, Nová divočina o samovolném vývoji některých míst a mnoho jiných. Poutavé informace z oblasti ochrany přírody doplní muzejní exponáty ze sbírek píseckého muzea. Výstava bude v sále protivínského památníku k vidění až do 31. října, tedy do konce zdejší sezóny. Otevřeno je denně kromě pondělí od 9 do 12 hodin, znovu pak od 13 do 16 hodin.

Výstava ve výstavních sálech hradu.

Pod společným názvem Otec a dcera představují autoři výběr své tvorby, jež propojuje výtvarné umění s rukodělnou zručností a uměleckým citem. Expozice nabídne olejomalby a akrylové obrazy, dřevěné miniatury domků a především originální stavby vytvořené ze sirek, které zaujmou svou precizností i nápaditostí. Přijďte se nechat inspirovat krásou tvorby, která propojuje generace. Slavnostní zahájení výstavy se uskuteční v úterý 30. září od 17 hodin.   Příznivce fotografií zveme i do prostor foyer kina Portyč, které zaplnila výstava černobílých portrétů Ondřeje DVOŘÁKA. Výstava je prodloužena do 25.10.2025.

Autor je členem Fotoklubu F2,8 Prachatice a je proslulý svým zájmem o historické fotografické techniky – gumotisk, olejotisk, kyanotypie aj., které mohou být nově inspirativní pro tvorbu současných fotografů. O tvorbě a používaných technikách promluví autor při komentované prohlídce 8. listopadu v 10 h.   Otevírací doba po, út, st, čt, pá - 9.00 - 12.00 a 13.00 - 16.00, so - 9.00 - 12.00, ne - zavřeno 28. 10. – zavřeno, 17. 11. – zavřeno, 24. 12. – 26. 12. – zavřeno

Irena Kovářová A po noci přijde ráno. Každá noc jednou skončí. Temnota ustoupí a rozlije se světlo. Každý to už mnohokrát ve svém životě zažil. A přesto, že jsme to všichni zažili, neměli bychom vzpomínat na tmu, ale myslet vždy a pouze na světlo. Protože když se obrátím k temnotě zády, ona prostě zmizí a já budu vnímat jenom světlo. Obklopujte se světlem a radostí na každém kroku, v každém okamžiku vašeho života a krásné budoucí se stane krásnou přítomností. Už je to tady! A už to nejde zastavit. Irena Kovářová žije v Rudolfově u Českých Budějovic v hektarové přírodní zahradě. Obrazy maluje obklopená krásnou zahradou za zvuků přírody a léčivé hudby. Irena se nesnaží o reálné zobrazení přírody, jde jí o nálady, pocity a poezii, která k nám z přírody proudí i skrze jemněhmotný svět. Ve Vodňanech vystavuje poprvé a zájemci si její tvorbu mohou prohlédnout v Sloupové síni Městského úřadu.

Vlastina Ema Chalupová Časoprostor nebo také prostoročas je fyzikální pojem z teorie relativity sjednocující prostor a čas do jednoho čtyřrozměrného kontinua. Vystavený fotografický soubor je však obrazem autorčina vnitřního prostoru v určitý čas. Soubor abstraktní fotografie vytvořila v roce 2016 pro mezinárodní výstavu Intersalon na téma čtverec a jeho podoby. V Českých Budějovicích v Galerii Marianská fotografka pak vystavovala jako jedna ze 70 tvůrčích osobností. Soubor těchto fotografií byl vytvořen za pomoci nastavení delšího času (expozice), přiblížením, oddálením či otáčením fotoaparátu. Objekt focení byl čtverec vystřižený z kartonu a přilepený na zeď žvýkačkou. Vlastina Ema Chalupová (1975), fotografka, básnířka, členka Asociace jihočeských výtvarníků, Ateliér 33. V sobotu 11. října 2025 ve14,00 hodin se budou moci  zájemci nejen o fotografii, ale také volnou tvorbu, na výstavě pod širým nebem setkat s autorkou i kurátorem. Srdečně zveme.

víceúčelový sál strakonického muzea Vernisáž: 2. 10. / 16.00 h Kolekce unikátních šperků vytvořených technikou vinutí ze skleněných tyčinek na sklářském kahanu. Sklo se objevuje bez výjimky na každém šperku; někde dominuje a je doplněno dalším materiálem, někde naopak vyniká jiná technika a sklo je pouze zpestřením. Na realizaci se podílelo pětadvacet autorů, profesionálů i příležitostných tvůrců z celých Čech. Otevírací doba: út – ne / 9.00 – 17.00 h zdarma Doprovodný program 4. 10. / 13.00 – 17.00 / Ukázka výroby skleněných šperků Akce je součástí (tý)DNE sklářů v rámci oslav Mezinárodního dne nemateriálního kulturního dědictví.

Vernisáž 5. října ve 14 h. Akademický malíř Herbet Kisza se narodil v Podoboře u Českého Těšína v roce 1943. Po studiích malby na VŠÚP v Praze u profesora A. Fišárka se stává umělcem na volné noze. Žení se a stěhuje se do Kadaně, kde žije a tvoří dodnes. Věnuje se grafice, nejčastěji náročné technice kolorované akvatinti, ale je i významným sochařem. Herbert je typem umělce, který má výraznou schopnost imaginace. Dovede mistrně přetvářet objektivní realitu v báseň plnou symbolů a metafor. Atmosféra jeho obrazů a grafik je prosycena jakousi přítomností zázraku a okouzlením nad všemi projevy živoucí přírody. Autor je moderním romantikem s mistrným zpracováním grafik ve všech směrech. Stačí se zadívat na jeho obraz či grafiku a jste v jiném, skoro mystickém světě. www.galerie-ubrany.cz/herbert-kisza/ Luboš Malina je po celý život především muzikant. Působí především v kapele Druhá tráva, kterou společně s Robertem Křesťanem založil, dále v "rodinné" skupině Malina Brothers a v mezičase se věnuje dalším hudebním činnostem. Žije, hraje a výtvarničí na vsi, kde vyrostl. Zasněná, romantická nálada jeho tvorby tak trochu koresponduje i s jeho hudební tvorbou a vytváří nezaměnitelný rukopis. Ten je ovlivněný i jeho oblíbeným již nežijícím geniálním výtvarníkem Bohuslavem Reynkem. Ve své výtvarné tvorbě se věnuje primárně grafické technice suché jehly, často s monotypem, tedy barevným podkladem. www.galerie-ubrany.cz/obrazy-a-grafika/lubos-malina/ O autorech promluví kurátor Petr Škopek. V hudebním programu vystoupí Luboš a Pepa Malinovi, Svatka Štěpánková a Radek Hlávka.