Vítejte v Prácheňském muzeu! Srdečně zveme k návštěvě stálých expozic, krátkodobých výstav, přednášek, knihovny (internet) a dalších kulturních a přírodovědných akcí. Návštěvníka čekají témata Pravěk a doba slovanská, Počátky hradu a města Písku. Dějiny regionu, Chráněná území, Nerostné bohatství, Kulturní tradice Písecka, Zlato v Pootaví, Ryby a rybářství (což je ojedinělá expozice živých tvorů v muzeu, na jaře 2023 dočasně uzavřena). V roce 2010 přibyly k tomuto výčtu další dvě zajímavé expozice: Písecký venkov v 19. století a Obrazová galerie českých panovníků. Kromě toho disponuje muzeum prostorami pro krátkodobé výstavy. Jsou jimi především rozlehlá Galerie ve druhém patře křídla nad řekou a Malé výstavní síně v přízemí, pro drobnější výstavy je pak využívána chodba podél muzejní knihovny. * Muzeum je z větší části přístupné vozíčkářům * Pro matky s malými dětmi je k dispozici přebalovací pult * V muzejním obchodě možnost občerstvení /káva, čaj…/ Písecké muzeum vzniklo v roce 1884 v období celkového vzestupu české národní společnosti. Zprvu bylo umístěno v různých prostorách ve městě a po roce 1902, kdy objekt bývalého královského hradu opustilo vojsko, přestěhovalo své sbírky sem. V té době byl jeho ředitelem prof. August Sedláček, věhlasný historik, autor monumentálního patnáctisvazkového díla Hrady, zámky a tvrze Království českého. Ten nejen řídil muzeum, ale též v jeho rámci uspořádal městský archiv, z něhož vytěžil fakta pro své Dějiny královského krajského města nad Otavou.     

Městské muzeum v Protivíně bylo slavnostně otevřeno v roce 1932. Bylo umístěno v I. patře bývalé obecní školy na protivínském náměstí. Ač se v roce 1981 dostalo celé muzeum do správy tehdejšího Okresního muzea v Písku, nachází se v úplně stejné budově i dnes. Naleznete zde moderní, interaktivní historicko-etnografické expozice představující region dolního toku řeky Blanice. Tradiční historické expozice se mezi léty 2000 až 2008 rozrostly o specializovanou expozici s názvem Exotická příroda. Vybudoval ji známý jihočeský cestovatel a přírodovědec RNDr. Karel Pecl. Návštěvník prochází pralesem, savanou, pouští či se dokonce ocitne v mořské hlubině, a v diorámatech vždy nalezne typické obyvatele pro jednotlivá prostředí. Současné historické expozice jsou otevřeny od léta roku 2012 a určitě zaujmou jak dospělého tak dětského návštěvníka. Jsou zaměřeny na dějiny města jako centra celého regionu, nechybí části věnující se významným fenoménům regionu – pivovarnictví, železnici, působení rodu Schwarzenbergů, dalším významným osobnostem, ale i každodennímu životu v Protivíně a okolí. Expozice se umístily na 3. místě v soutěži Gloria Musealis 2013. Malé sympatické muzeum navíc disponuje nově zrekonstruovaným výstavním sálem pro dočasné výstavy, které zpravidla kurátoři ladí tak, aby korespondovaly s regionem Protivínska nebo zde mají prostor profesionální i amatérští fotografové přírody. V první polovině sezóny roku 2026 je zde k vidění výstava lidového řezbáře Františka Janeše (1906 - 1995), který skoro celý život prožil v nedalekém Tálíně. Z jeho pozůstalosti se dochovaly téměř čtyři stovky malovaných, vyřezávaných, dřeveněných ptáčků všemožných druhů a velikostí, které v loňském roce zakoupilo do svých sbírek Prácheňské muzeum v Písku. Celá velká akvizice je nyní nainstalovaná v protivínském muzeu a k vidění je až do 2. srpna v jeho otevírací době, tedy denně kromě pondělí od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin. V druhé polovině sezóny se zde můžete těšit na připomínku díla malíře Štěpána Mikuláše Mareše, který zesnul před deseti lety, a právě v Protivíně prožil podzim svého života. Vstupné 30 Kčděti, studenti, důchodci 60 Kčdospělí 150 Kčrodinné vstupné (2 dospělí, 3 děti)   Upozornění pro návštěvníky: Památník města Protivína je přístupný pouze po schodech -  (I. patro bez výtahu, 18 schodů)          

Podzim svého života v Protivíně prožil malíř Štěpán Mikuláš Mareš (1943 – 2016). Letos v dubnu uplynulo deset let od jeho úmrtí, a proto chtějí kurátoři Helena Mašindová a Jan Kouba z Prácheňského muzea drobnou výstavou autora připomenout. K vidění bude zejména jeho grafika, především kalendáře, které vydával řadu let. Připomenut bude ale i jako malíř, vzhledem k velikosti výstavní síně však půjde jen o malý výběr z jeho obrazů, které dnes vlastní autorova manželka Blanka. „A možná na výstavě najdete na věšáku i jeho klobouk a mé autorské fotografie, které jsem kdysi pořídila u Marešů na zahradě,“ říká Helena Mašindová, kterou s malířem pojilo přátelství. Štěpán M. Mareš se narodil v Č. Budějovicích, vyučil se v místní smaltovně, začínal jako malíř smaltu, keramik a propagační výtvarník. Od roku 1990 se věnoval volné tvorbě, psal i poetické texty (Pařížský adresář, Deník z Bretaně a Normandie aj.). Jako člen skupiny Kruh 89 a Asociace jihočeských výtvarníků se podílel na řadě výstav. Jeho díla vlastní Alšova jihočeská galerie, Česká národní banka, sběratelé v Česku, Německu, Rakousku, Francii a USA, dva obrazy má i královská akademie v Dublinu. Vernisáž výstavy, která bude otevřena až do konce sezóny, tedy do 31. října, je plánována na čtvrtek 6. srpna od 17 hodin.

Až zakuká jelen Eva Chudomelová zkoumá skrze malbu živelnost, pohyb a spontaneitu. Obraz staví tak, aby byla čitelná energie, akce, rytmus a radost z něj. V jejích malbách můžeme nalézt mnohovrstevnatost, kde každá vrstva má svůj příběh a vzájemně se prolínají. Kresebné prvky kontrastují s plnými barevnými tahy štětcem. Gesto, které přináší akci je v komunikaci s dekorem čar a bodů. Autorka ve svých obrazech poskytuje prostor pro určité emocionální uvolnění a napojení se na tvořivou bezstarostnost a rozvolněnost, která přináší živočišnou sílu. Více o výstavě  

Rodák z Písku, herec, komik, fotograf a sběratel se fotografování věnuje od dětství a po celý život v něm hledá tichý, soustředěný způsob pozorování světa. Právě tato schopnost dívat se nenápadně, s pokorou a výrazným smyslem pro detail, je základem i této výstavy Petra Bruknera. Název 3 × 6 odkazuje ke třem samostatným souborům po šesti dílech. Cyklus Dílo přírody připomíná, že příroda je sama autorem překvapivých obrazů. Soubor Lokomotivy navazuje na Bruknerovu celoživotní zálibu v železnici. Třetí část, nazvaná 3 rozměrné objekty, přináší prostorovější pohled na autorovo uvažování o obrazu, tvaru a předmětech.   Petr Brukner je veřejnosti jako fotograf znám, přesto mají vystavené fotografie a obrazy mimořádný význam: na výstavě budou k vidění vůbec poprvé.   Výstava tak není jen setkáním se známým jménem, ale především objevem osobního, citlivého a dlouhodobě budovaného světa obrazů.   Nabízí klidný protipól rychlé současnosti: zastavení u detailu, hry světla, stopy času i techniky, která v Bruknerově podání nepůsobí chladně, ale lidsky a poeticky. Divák zde nesleduje velká gesta, ale drobné zázraky obyčejného světa.   Petr Brukner vydává novou knihu a na vernisáži se ji rozhodl i pokřtít. Kmotry budou fotograf Petr Hecht a rozhlasový redaktor Vladimír Kroc.    Nenechte si ujít tuto letní kulturní událost.      Výstava: 15. 8. – 26. 9. 2026 Vstupné: 100 Kč www.galeriedragoun.cz

Výstava kreseb a obrazů Jaroslava Krále (1883–1942), sestavená ze sbírkového fondu Prácheňského muzea a ze soukromých zápůjček, reflektuje vztah autora k Písku. Jaroslav Král v Písku nikdy nežil, ale navštěvoval zde svoji rodinu. Jeho strýcem byl MUDr. Václav Šťastný, zakladatel a primář písecké nemocnice a starosta města Písku. Na výstavě jsou k vidění karikatury předních osobností píseckého kulturního a společenského prostředí z počátku 20. století, ale také portréty básníka Adolfa Heyduka a jeho ženy Emilie či tehdejšího starosty města Václava Špirhanzla. Námětem některých obrazů jsou motivy města a jeho okolí – Kamenný most v Písku, Václavské předměstí, Bělidlo v Písku, Pradleny na Otavě. Výstava připomíná jednak sociálně laděná díla z počátku Královy tvorby, ale také pozdější práci: ženské akty, rodinné kompozice či intimní žánrové scény. Králova jemně kolorovaná zátiší jsou označována jako vrcholný český lyrický kubismus.  Vernisáž proběhne 4. září od 17 hodin v galerii Prácheňského muzea. Také jste srdečně zváni na komentovanou prohlídku s kurátorkou výstavy PhDr. Blankou Frajerovou. Ta se uskuteční ve čtvrtek, 10. září od 16 hodin. Výstava potrvá do 1. listopadu.

V Malých výstavních síních Prácheňského muzea proběhne 15. září od 17 hodin vernisáž výstavy Nejpilnější český člověk, 100 let od úmrtí prof. Augusta Sedláčka, autora Hradů a zámků. Připomíná Sedláčkovo dílo, ale také vypráví jeho neuvěřitelný životní příběh. Prof. August Sedláček byl významným historikem, mezi jehož nejznámější práce patří dodnes nepřekonané patnáctisvazkové Dějiny hradů, zámků a tvrzí Království českého. Dílo je to velkolepé. Přesto je pouhým zlomkem Sedláčkovy historické práce, která dohromady čítá úctyhodných 200 titulů. Sedláčkova práce a životní příběh jsou neodmyslitelně spojeny nejen s Pískem, ale také s Prácheňským muzeem, jehož byl ředitelem. Výrazně přispěl k rozvoji muzea a jeho sbírek a zasloužil se o přesun Prácheňského muzea do prostorů píseckého hradu. Přijďte si na výstavě připomenout, že stopy celoživotní Sedláčkovy vášně pro historii jsou v Písku patrné doslova na každém kroku.