„Umění musíte prožívat celým tělem“, Innri

Prácheňské muzeum v Písku pravidelně představuje výtvarnou tvorbu všech generací autorů spjatých s Pískem. Letos v květnu se představí autorka s pseudonymem Innri. Narodila se 19. srpna 1983 v Písku. Již odmala ji rodiče podporovali v její kreativitě. Především otec, který rovněž maluje a byl žákem píseckého malíře Františka Romana Dragouna. Ráda vzpomíná na společné chvíle, kdy se jí otec věnoval a učil ji základní principy malby.

Během celé základní školy docházela do výtvarného oboru Základní umělecké školy (ZUŠ) k učitelkám Marcele Uhrové a Marii Gurecké. Zde se seznámila nejen s různými výtvarnými technikami, ale i s keramickou hlínou, kterou si zamilovala.

Po základní škole následovalo studium na Soukromé střední výtvarné škole v oboru grafiky pod vedením profesorů Fr. Doubka, D. Říhánka, J. Řeřichy, M. Jakeše a dalších. Poté pracovala jako grafička a keramička. Vedla kroužky keramiky v Domě dětí a mládeže a pracovala s dětmi z vyloučených lokalit, které vedla k vlastní tvořivosti a zapojení do dětských výtvarných soutěží. Dále vedla výtvarné dílny pro předškolní děti s prvky Montessori pedagogiky.

Původní tvorba Innri začala s tužkou v ruce na papíře a dodnes je pro ni kresba důležitým nástrojem sebevyjádření. Autorka o sobě říká:

„Jsem v umění dost konzervativní. Inspirovali mě vždy staří mistři jako Leonardo da Vinci či Michelangelo Buonarroti a jejich dokonalost lidské anatomie. Také pak Oldřich Kulhánek, Egon Schiele a Jiří Anderle. Mé starší kresby z toho zčásti vycházejí. Mám zakořeněné, že by výtvarník měl být nejprve dobrým kreslířem, mít zvládnutou techniku a pak své umění dále rozvíjet.“

K obsahu svých obrazů dále dodává:

„Na nahém těle nevidím nic erotického, jsem jím však fascinována natolik, že je pro mě hlavní inspirací. Když jsem jako dítě trávila čas v tělocvičně na gymnastice, pozorovala jsem dynamiku pohybů a tvarů lidských těl. Mám také ráda nové pojetí cirkusu, akrobacii a tanec. Pohyb může být vyjádřením pocitů stejně jako malování. Proto si myslím, že umění by člověk měl vnímat celým svým tělem, nejen hlavou a rozumem. Když vidím obraz, který mě osloví, rezonuje v celém mém těle. Z toho důvodu mé obrazy nemají názvy – je to rušivé. Mají jen data vzniku, aby v nich mohl každý hledat sám sebe.“

Od roku 2023 tvoří ve vlastním ateliéru. Pro její dílo je charakteristická expresivita a tmavá barevná paleta. Jejím oblíbeným médiem je malba akrylovými barvami a černý uhel.

Výstava v Malých výstavních síních muzea se koná v termínu 30. dubna – 24. května, vernisáž připadá na středu 29. dubna od 17 hodin.