Výstava Jiřího Probošta v Prácheňském muzeu nabídne asi čtyřicítku obrazů z pozůstalosti jihočeského malíře. Vernisáž se koná v Malých výstavních síních ve středu 13. listopadu od 16 hodin. 

Jiří Probošt se narodil 24. dubna 1880 ve Vídni, kde působil jeho otec, správce schwarzenberského majetku. Měl dvě sestry, s nimiž prožil hezké dětství. Jiří Probošt byl úspěšný finanční úředník, který svědomitě pracoval jako spolehlivý berní úředník, po první světové válce jako přednosta berního úřadu.

Po vyhlášení vzniku Československé republiky v roce 1918 převzal v Rudolfově úřad starosty města jako předseda správní komise na dobu určitou do prvních svobodných voleb v roce 1919. Smýšlením byl demokrat, podporující vládu svobodné republiky.

Ženatý byl dvakrát, děti neměl. První žena Marie zemřela předčasně a druhá manželka malíře přežila. Druhá manželka Marie Hradcová žila a pracovala před sňatkem v Písku.

Jiří Probošt zemřel 29. prosince 1953, jeho ostatky jsou uloženy v Kosmonosech ve společném hrobu s druhou manželkou Marií. 

Jiří Probošt byl povoláním berní úředník. V malířském oboru získával vzdělání postupně. Základy výtvarného vzdělání získal J. Probošt na reálce u prof. Petra Rady, otce krajináře Vlastimila Rady a v kurzu při Městském muzeu v Českých Budějovicích. Jeho učiteli byli i krajináři Jan Kojan (od roku 1932) a Rudolf Vejrych. V roce 1935 navštěvoval pražskou privátní školu akademického malíře Josefa Šilhavého (*1891), kde si prohloubil znalosti figurální kresby. Jako řádný posluchač absolvoval v roce 1936 výuku kresby a malby na Ukrajinské akademii výtvarného umění "Studio" v Praze. Malířství studoval ve Francii na Akademii de la Grande Chaumiére u Othona Friezse v Paříži, kde začal záhy vystavovat. Studoval také styl ruských malířů, který se snažil uplatnit hlavně v krajinomalbě.

Po návratu z cest se stal námětem jeho výtvarných prací Rudolfov a okolí, Český Krumlov, Prachatice, Lhenice a další jihočeská místa jako Písek, který patřil mezi jeho oblíbená města.

Ztvárnil i portréty slovenských zemědělců v krojích, portréty obyvatel Rudolfova, zátiší a akty. Jiří Probošt se věnoval malbě, pro kterou je typická jasná barevnost, Pnebo kresbě rudkou či uhlem.

Byl dlouholetým členem Sdružení jihočeských výtvarníků a od 30. let 20. století byl členem Syndikátu výtvarníků československých.

Již v dobovém tisku bylo výtvarné dílo Jiřího Probošta hodnoceno velmi kladně. Příznivě jej přijali umělečtí kritici i ostatní návštěvníci výstav. Např. v listopadu 1941, kdy ještě směl vystavovat, se o malíři Proboštovi psalo: „…rukopis malířův mluví o silné osobnosti a neobyčejné malířské inteligenci, jež se stále bohatěji a bohatěji rozvíjí bez omylů a tápání, dozrávajíc ke skutečnému krajinářskému mistrovství. Jeho podání krajinného výseku je záměrně klasicizující, namnoze téměř bez kazů a rušivých efektních příměsků: motiv je bezpečně zvládnut kresebně, barevně i kompozičně… Všechny práce působí dojmem kreslířského i malířského zvládnutí subjektu, je v nich barva - vzduch – umění – život. Je v nich Jiří Probošt.“

Jiří Probošt, inspirovaný krajinou svého domova i krásnou Francií, se v Rudolfově nenarodil, ale přistěhoval se tam v dospělosti a stal se významnou rudolfovskou osobností. V Rudolfově u Českých Budějovic vystavěl krásnou vilu a ve svém ateliéru namaloval řadu portrétů místních obyvatel a několik set obrazů.

Jeho rozsáhlé malířské dílo se z velké části dochovalo v soukromých sbírkách a bylo hojně vystavováno již za malířova života na výstavách v Čechách i v zahraničí. Dlouholetým, svědomitým a obětavým správcem nejen Proboštovy umělecké pozůstalosti, ale i vily je Jiří Podnecký, úspěšný a uznávaný hráč na trubku, který dlouhodobě působí také jako oblíbený učitel v hudební škole.