Keltové na jihu Boiohaema

Sobota 4. 6. 2022, 09:00 – Neděle 11. 9. 2022, 18:00

V co věřili Keltové? Jaká božstva uctívali? Proč tak bohatě vybavovali hroby svých knížat? Kde se tyto hroby nacházely? A hlavně – co nám z doby prvního tisíciletí před Kristem zůstalo do dnešních dnů? Odpovědi na tyto a mnoho dalších odpovědí přináší velká archeologická výstava „Keltové na jihu Boiohaema“, která se veřejnosti otevírá 4. června v Prácheňském muzeu v Písku. Slavnostní zahájení připadající na pátek 3. června na 19. hodinu bude zároveň muzejní nocí, jejímž tématem budou rovněž Keltové.

Výstava se zaměřuje na archeologické nálezy z doby železné (800 – 0 před Kr.), představuje nejnovější poznatky a nedávné i starší nálezy z období takzvaného halštatu a laténu. Mezi největší unikáty v expozici patří předměty z knížecích mohyl nalezených na Písecku. Ty nejdůležitější jsou tři – Hradiště, dnes součást Písku, Nevězice a Tálín. V knížecích mohylách byla nalezena vzácná etruská konvice s plochou mísou, další mísy rovněž z Etrurie a dále pak předměty místní produkce vyrobené ve špičkové kvalitě – například faléry z koňských postrojů zdobené geometrickými či florálními a zoomorfními motivy. Hned po vstupu do výstavy návštěvníka upoutá maketa ceremoniálního vozu v časně laténském stylu, která má právě posloužit pro lepší představu, jak bohatě byly knížecí hroby vybavovány. Samozřejmě v ní nechybí ani samotný mrtvý kníže, který má na sobě takzvaný linothorax, což byla plátěná zbroj, kterou používal například i Alexandr Makedonský.

Emblematickým motivem výstavy se stal bronzový psík, což je drobná šatní zoomorfní spona ze Závišína na Blatensku. Jedná se o nedávný nález, který však svým fantastickým provedením, realistickou, detailní výzdobou dosahuje umělecké úrovně držadel konvic nalezených v Borsch Aue v Durynsku a Basse-Yutz na severu Francie. Význam předmětu tak přesahuje hranice Čech.  

Velký důraz kurátor výstavy doc. Jaroslav Jiřík, Ph.D. klade na keltskou mytologii: „Ikonografii mincí ražených na našem území porovnáváme s výjevy na slavném gundestrupském kotli, což je unikátní stříbrná keltská nádoba uložená v Národním muzeu v Kodani, která je bohatě zdobená mytologickými výjevy a ukazuje se, že tyto motivy jsou dobře propojitelné.“ Autoři výstavy nechali filmaře příběh keltských božstev rozehrát ve videu a návštěvník se tak může pustit do jejich objevování způsobem blízkým člověku 21. století.

Keltové zdokonalili řadu řemesel – špičkové úrovně dosahovali v metalurgii, ze Středomoří dováželi surové sklo, ale třeba i hotové korálky s očky patrně fénické či kartaginské provenience. Později z něj dokázali vyrobit třeba i krásné náramky. Jejich keramika je již z velké části provedená na kruhu a v určitých fázích doby železné též krásně zdobená. Doklady toho všeho jsou na výstavě samozřejmě představeny, stejně jako zlaté a stříbrné keltské mince. Laténská společnost je již totiž plně monetarizovaná, rovněž také pod vlivem helénistických říší, s nimiž měla častý kontakt. Výstava se tak snaží návštěvníkům přiblížit dobu železnou co nejplastičtěji.

Komentované prohlídky výstavou je možné navštívit poprvé v rámci muzejní noci 3. června ve 20,30 a ve 21,30 a dále pak ve středu 29. června od 16 hodin a ve středu 20. července od 16 hodin. Muzeum nabízí prohlídku i školním třídám, což je vhodné pro školáky od 4. třídy ZŠ a starší.

Konání výstavy by nebylo možné bez zápůjček z řady spolupracujících institucí. Výstava byla podpořena grantem Města Písek. Výstavní texty budou dostupné i v anglické verzi.

Prácheňské muzeum v Písku-ukázat na mapě
výstava archeologických nálezů
výstava archeologických nálezů
zavřít (zpět)
nahoru