Kronika milevského opata Jarlocha

Úterý 29. 11. – Neděle 4. 12. 2022

Vzácná kronika prvního milevského opata Gerlacha (počeštěně Jarlocha) se dochovala v jediném středověkém rukopisu. Rukopis, jež obsahuje i opisy dalších děl, je navíc zčásti Jarlochovým autografem. Milevský opat Jarloch je tak jediným českým středověkým kronikářem, jehož rukopis známe. Dílo je z větší části tvořeno oslavným životopisem jeho dobrodince a učitele, želiv­ského premonstrátského opata Gotšalka, v jehož blízkosti prožil řád­ku let a který se také zasloužil o Jarlochovo vzdělání. Kronika patří k mimořádně důležitým pramenům pro poznání českých dějin poslední třetiny 12. století – popisuje události let 1167–1198, neboť Jarloch byl dosti dobře informován a u některých událostí byl sám pří­tomen. „Pokud ovšem doufáme, že se dočteme o událostech z jihočes­kého prostoru, kde byl text sepisován, budeme zklamáni. Platí to do­konce i o Jarlochově působišti – milevském klášteře, o němž nezazní, než důležitá zpráva o požáru roku 1190 a počátku opatova působení v jeho čele roku 1187,“ vysvětluje historik středověkých dějin píseckého muzea Jan Adámek. Důležitou součástí celého kodexu jsou i opatovy přípisky po stranách – jedná se vlastně o redakční práci, která však zůstala nedokončená. Jarloch třeba připsal: „V roce, kdy se to stalo, tedy 1187 od vtělení Páně, jsem já, Jarloch, přijal toto místo do správy a titul opata a v něm až dodnes pracuji v mnoha protivenstvích a skoro bez úspěchů v očekávání Božího milosrdenství.“ Zajímavé také je, že rukopis končí uprostřed slova – stalo se tak proto, že závěrečná folia vyříznul jistý lazebník, který cenný rukopis uchovával.

Vystavení kroniky je možné díky vstřícnosti Královské kanonie premonstrátů na Strahově, které patří a která dílo uchovává. Zvláštní bezpečnostní podmínky v muzeu zajišťuje Policie ČR. Na výstavě je přísně zakázáno fotografování a natáčení.

Pro zájemce je navíc na 1. prosince od 16 hodin připravena přednáška vědecké pracovnice Strahovské knihovny Mgr. Hedviky Kuchařové, PhD., která nabídne shrnutí dosavadních znalostí o tomto významném díle. Setkání se koná v přednáškovém sále muzea.

Muzeum touto výstavou navazuje na sérii mimořádných krátkodobých výstav z minulých let, kdy již bylo v Písku možné vidět například Nobelovu cenu akademika Heyrovského, sošku Oscara z majetku režiséra Jiřího Menzela, československou vlajku, kterou měl s sebou americký astronaut na Měsíci nebo věrnou kopii největšího rukopisu světa Codexu Gigas známého jako Ďáblova bible.

Prácheňské muzeum v Písku-ukázat na mapě

Ke stažení

Více kategorií
výstava knih
výstava dokumentů
zavřít (zpět)
nahoru