Franz Kafka a jižní Čechy Veřejná výstava v aule ve 3. patře (přístup výtahem) pondělí – pátek 7:30 - 14:00

Kino Portyč je kulturní zařízení Centra kultury města Písek, které je k dispozici obyvatelům a návštěvníkům města každý den. V budově kina se nachází zrenovovaný prostor s možností zakoupení občerstvení s neustále se měnícím nabízeným sortimentem, který reaguje na přání návštěvníků kina a na sezónní trendy. Nabídka je srovnatelná s nabídkou sítí multikin, ale za příznivější ceny. Od roku 2019 je v Kině Portyč i druhý sál pro 40 diváků, každý všední den nabízíme tři filmové tituly, o víkendu si diváci mohou vybrat ze šesti titulů. Část haly kina je určena ke galerijním účelům. Výstavy se zde pořádají během celého roku. Kino Portyč je také pronajímáno jiným subjektům ke konání kulturně vzdělávacích akcí.   Základní hrací profil: Pondělí – Pátek – 17:30, 19:30, 20:00 Sobota, neděle, svátky – 15:00, 15:30, 17:30, 18:00, 20:00, 20:30      Každý čtvrtek – 10:00 představení pro seniory za zvýhodněné vstupné.

Zážitková výstava o strachu a o tom, proč se ho nebát. Strach je náš pradávný společník! Rodíme se s ním a potkáváme ho celý život. Je jednou ze čtyř základních lidských emocí, stejně tak jako radost, smutek a vztek. Není to zloduch. Je to hlas, který nás varuje, když stojíme na prahu neznámého. Pojďme se o svoje obavy zajímat! Naučit se s nimi zacházet a sdílet je se svými blízkými.  Strach totiž není žádná ostuda. Přijďte se zasmát svým obavám, proměnit cizí ve vlastní a zjistit, že i strach může být dveřmi do vlastní svobody. A odvaha? Ta je pevným krokem vpřed. I když se nám třesou kolena. A proto je schopností každého z nás. Neboj! Neboj! je výstava o strachu pro malé i velké. Otevírá tento pozoruhodný fenomén v rodině, v domácnosti, ve škole, ve městě nebo třeba v přírodě. Výstava otevírá prostor, kde se děti i dospělí učí slyšet ozvěnu vlastních obav. Interaktivní instalace, zvuková koláž a architektonické hry tu proměňují strach v mapu zážitků a kýbl zábavy. Návštěvníci objeví, že neznámé není hrozba, ale příležitost. Že otázky jsou mosty, které nás vedou dál. Každý proradný stín se zde stává příběhem, každé zaváhání začátkem cesty. Vhodné pro děti 5–10 let Výstava se inspiruje stejnojmennou úspěšnou knihou, jejímiž autory jsou Milada Rezková a Lukáš Urbánek. Poprvé se uskutečnila v Galerii Atrium v Praze.

komentovaná prohlídka – St 8. duben – 16.00 hodin obrazy – šperky – rituály Výstava je prodejní.

V kostele CČSH v Mirovicích bude v neděli 5. dubna zahájena výstava fotografií s tématikou nejen větších významných objektů, jako jsou třeba poutní místa, ale i drobných sakrálních památek. Těmi jsou křížové cesty, kapličky i solitérní kříže jako typická součást české krajiny. Dálnější lokality zastoupí například klášter sv. Kateřiny na Sinaji, ne tak vzdálené kraje nabídnou třeba papežský palác v Avignonu. Veškeré fotografie jsou z cest manželů Petra a Jany Hejnových. Výstava bude zahájena 5. dubna 2026 v 10:30 hod., součástí vernisáže bude projekce několika hudebních klipů autora snímků se související tématikou. Fotografie budou vystaveny do konce května, během Noci kostelů autor o navštívených místech opět pohovoří.

Na konci dubna Prácheňské muzeum otevře dokumentační výstavu Expozice 33. Většina Písečáků stálou výstavu Dějiny regionu a přírody v našem muzeu viděla mockrát, však už je nainstalovaná třiatřicet let. Když byla otevřena, získala si okamžitě oblibu návštěvníků, působila moderně, svěže, podle pamětníků dokonce i vesele. Však také v roce 1996 získala významnou evropskou cenu. Chystaná výstava Expozice 33 připomene jak rekonstrukci muzea z přelomu 80. a 90. let, tak tehdejší úspěšné výstavní projekty. „Pozornost bude věnována i tomu, jak byla expozice přijímána odbornou i širokou veřejností a jak tehdy probíhal její přípravný proces: od prvotních konceptů a hledání nového výstavního jazyka až po finální instalaci, která dodnes patří k významným počinům českého muzejnictví,“ popisuje historik Zdeněk Duda, který výstavu Expozice 33 připravuje. Ta se otevře bez vernisáže 24. 4. a k vidění bude do 21. 6.

Výstava Motocykly minulosti bude k vidění od 25. 4. do 23. 5. v přednáškovém sále Prácheňského muzea, kam se vstupuje přes zadní nádvoří bývalé obchodní akademie. Připomene 50 let činnosti Veteran Car Clubu Písek a představí veřejnosti svět historických motocyklů i práci nadšenců, kteří je s péčí a obdivuhodnou trpělivostí vracejí zpět do života. Návštěvníci uvidí výběr renovovaných motocyklů z různých období i ukázky klubové činnosti, která dlouhodobě přispívá k uchovávání technického dědictví a připomíná slavnou éru československého motocyklového průmyslu. Výstava chce oživit vzpomínky pamětníků na stroje, které kdysi patřily k běžné součásti života, a zároveň přiblížit krásu historických motorek i mladší generaci. Zahájení výstavy proběhne formou dne s veterány. Návštěvníci se v sobotu 25. 4. od 15 hodin mohou těšit na bohatý doprovodný program – výstavu historických automobilů, hudbu, občerstvení i program pro děti. Součástí vernisáže bude také slavnostní představení knihy mapující padesát let činnosti Veteran Car Clubu Písek. Koná se na dolním nádvoří muzea, tedy bývalé obchodní akademie. Výstava se koná pod záštitou senátora MUDr. Bc. Tomáše Fialy, MBA a starosty města Písek JUDr. Ing. Michala Čapka.

Výtvarnice Michaela Vlachová, Naďa Stoklasová, Ladislava Raníková & fotograf Vladimír Teringl. Vernisáž – St 29. duben – 17.00 hodin. V hudebním programu vystoupí Štěpánka Suchanová (akordeon).

„Umění musíte prožívat celým tělem“, Innri Prácheňské muzeum v Písku pravidelně představuje výtvarnou tvorbu všech generací autorů spjatých s Pískem. Letos v květnu se představí autorka s pseudonymem Innri. Narodila se 19. srpna 1983 v Písku. Již odmala ji rodiče podporovali v její kreativitě. Především otec, který rovněž maluje a byl žákem píseckého malíře Františka Romana Dragouna. Ráda vzpomíná na společné chvíle, kdy se jí otec věnoval a učil ji základní principy malby. Během celé základní školy docházela do výtvarného oboru Základní umělecké školy (ZUŠ) k učitelkám Marcele Uhrové a Marii Gurecké. Zde se seznámila nejen s různými výtvarnými technikami, ale i s keramickou hlínou, kterou si zamilovala. Po základní škole následovalo studium na Soukromé střední výtvarné škole v oboru grafiky pod vedením profesorů Fr. Doubka, D. Říhánka, J. Řeřichy, M. Jakeše a dalších. Poté pracovala jako grafička a keramička. Vedla kroužky keramiky v Domě dětí a mládeže a pracovala s dětmi z vyloučených lokalit, které vedla k vlastní tvořivosti a zapojení do dětských výtvarných soutěží. Dále vedla výtvarné dílny pro předškolní děti s prvky Montessori pedagogiky. Původní tvorba Innri začala s tužkou v ruce na papíře a dodnes je pro ni kresba důležitým nástrojem sebevyjádření. Autorka o sobě říká: „Jsem v umění dost konzervativní. Inspirovali mě vždy staří mistři jako Leonardo da Vinci či Michelangelo Buonarroti a jejich dokonalost lidské anatomie. Také pak Oldřich Kulhánek, Egon Schiele a Jiří Anderle. Mé starší kresby z toho zčásti vycházejí. Mám zakořeněné, že by výtvarník měl být nejprve dobrým kreslířem, mít zvládnutou techniku a pak své umění dále rozvíjet.“ K obsahu svých obrazů dále dodává: „Na nahém těle nevidím nic erotického, jsem jím však fascinována natolik, že je pro mě hlavní inspirací. Když jsem jako dítě trávila čas v tělocvičně na gymnastice, pozorovala jsem dynamiku pohybů a tvarů lidských těl. Mám také ráda nové pojetí cirkusu, akrobacii a tanec. Pohyb může být vyjádřením pocitů stejně jako malování. Proto si myslím, že umění by člověk měl vnímat celým svým tělem, nejen hlavou a rozumem. Když vidím obraz, který mě osloví, rezonuje v celém mém těle. Z toho důvodu mé obrazy nemají názvy – je to rušivé. Mají jen data vzniku, aby v nich mohl každý hledat sám sebe.“ Od roku 2023 tvoří ve vlastním ateliéru. Pro její dílo je charakteristická expresivita a tmavá barevná paleta. Jejím oblíbeným médiem je malba akrylovými barvami a černý uhel. Výstava v Malých výstavních síních muzea se koná v termínu 30. dubna – 24. května, vernisáž připadá na středu 29. dubna od 17 hodin.