Kino Portyč je kulturní zařízení Centra kultury města Písek, které je k dispozici obyvatelům a návštěvníkům města každý den. V budově kina se nachází zrenovovaný prostor s možností zakoupení občerstvení s neustále se měnícím nabízeným sortimentem, který reaguje na přání návštěvníků kina a na sezónní trendy. Nabídka je srovnatelná s nabídkou sítí multikin, ale za příznivější ceny. Od roku 2019 je v Kině Portyč i druhý sál pro 40 diváků, každý všední den nabízíme tři filmové tituly, o víkendu si diváci mohou vybrat ze šesti titulů. Část haly kina je určena ke galerijním účelům. Výstavy se zde pořádají během celého roku. Kino Portyč je také pronajímáno jiným subjektům ke konání kulturně vzdělávacích akcí.   Základní hrací profil: Pondělí – Pátek – 17:30, 19:30, 20:00 Sobota, neděle, svátky – 15:00, 15:30, 17:30, 18:00, 20:00, 20:30      Každý čtvrtek – 10:00 představení pro seniory za zvýhodněné vstupné.

Zážitková výstava o strachu a o tom, proč se ho nebát. Strach je náš pradávný společník! Rodíme se s ním a potkáváme ho celý život. Je jednou ze čtyř základních lidských emocí, stejně tak jako radost, smutek a vztek. Není to zloduch. Je to hlas, který nás varuje, když stojíme na prahu neznámého. Pojďme se o svoje obavy zajímat! Naučit se s nimi zacházet a sdílet je se svými blízkými.  Strach totiž není žádná ostuda. Přijďte se zasmát svým obavám, proměnit cizí ve vlastní a zjistit, že i strach může být dveřmi do vlastní svobody. A odvaha? Ta je pevným krokem vpřed. I když se nám třesou kolena. A proto je schopností každého z nás. Neboj! Neboj! je výstava o strachu pro malé i velké. Otevírá tento pozoruhodný fenomén v rodině, v domácnosti, ve škole, ve městě nebo třeba v přírodě. Výstava otevírá prostor, kde se děti i dospělí učí slyšet ozvěnu vlastních obav. Interaktivní instalace, zvuková koláž a architektonické hry tu proměňují strach v mapu zážitků a kýbl zábavy. Návštěvníci objeví, že neznámé není hrozba, ale příležitost. Že otázky jsou mosty, které nás vedou dál. Každý proradný stín se zde stává příběhem, každé zaváhání začátkem cesty. Vhodné pro děti 5–10 let Výstava se inspiruje stejnojmennou úspěšnou knihou, jejímiž autory jsou Milada Rezková a Lukáš Urbánek. Poprvé se uskutečnila v Galerii Atrium v Praze.

komentovaná prohlídka – St 8. duben – 16.00 hodin obrazy – šperky – rituály Výstava je prodejní.

V letošním roce uplyne 175 let od chvíle, kdy byl v létě roku 1851 založen Spolek divadelních ochotníků v Blatné. U jeho zrodu stál učitel Josef Martinovský, který se do Blatné přistěhoval z Benátek nad Jizerou. SDO v Blatné je tak nejstarším spolkem ve městě a jedním z nejstarších nepřetržitě fungujících ochotnických divadelních spolků v České republice. Za dobu své existence prošlo jeho řadami mnoho zapálených a talentovaných lidí, jejichž výkony mají diváci dodnes v paměti. Blatenští ochotníci pravidelně získávají ocenění na divadelních přehlídkách a těší se z přízně věrného a nadšeného domácího publika. Na výstavě o blatenském ochotnickém divadle uvidíte materiály ze sbírek Městského muzea Blatná i z archivů samotných ochotníků – fotografie, plakáty, kostýmy, rekvizity, ukázky z vybraných představení a další zajímavosti z jejich bohaté a dlouhodobé činnosti. 22. 5.17 h před Kaplankou, ulice Na Příkopech – vernisáž výstavy s písněmi z představení Kujme pikle     Otevírací doba dle Městského muzea Blatná 23. 5.–23.8. út–ne 10–17 h

            Mimořádný nedávný nález zlatých nuggetů z Vodňanska bude představen veřejnosti od 29. května a k vidění bude po celé léto v píseckém muzeu. Jedná se o soubor 21 kousků zlatých nuggetů o celkové hmotnosti téměř 250 gramů (přesně 237, 3 gramů), přičemž největší z nich váží 105 gramů. To z něj činí v současnosti největší dochovaný a spolehlivě zdokumentovaný vzorek v České republice.             Zlato a jižní Čechy patří neodmyslitelně k sobě, Otava je nejbohatší řeka na zlato v celé zemi a vzácný kov se z ní získával rýžováním už od pravěku. Ve středověku pak přibylo získávání zlata důlní činností. Mimořádnou událostí se stal nález takzvaného křepického zlata na Vodňansku v roce 1927. Odhaduje se, že zlaté plechy měly až 3 kilogramy a v místě tehdy vzplanula opravdová zlatá horečka. Část vzorků se posléze dostala do muzejních sbírek (Městské muzeum a galerie Vodňany, Prácheňské muzeum, Národní muzeum), část zůstala mezi lidmi. Ukázalo se tak, že v jižních Čechách se zlato nenachází pouze v drobných zrníčcích, ale i ve velkých kusech jako je tomu u slavných zahraničních nalezišť. A právě to potvrzují i novodobé nálezy zlata.             „Prácheňské muzeum na výstavě Terra Aurea představí kromě nejnovějšího unikátního nálezu i dalších asi padesát jihočeských nuggetů zapůjčených ze soukromých sbírek a také ukázky vyrýžovaných zlatinek. Dočasnou expozici doplňují jejich mikrofotografie ukazující bohatost tvarů,“ uvádí Jaroslav Cícha, geolog muzea a kurátor výstavy, který se tématice zlata dlouhodobě a systematicky věnuje ve své odborné činnosti. K výstavě v průběhu prázdnin navíc nabídne několik komentovaných prohlídek.             Muzeum zlatu věnuje letos i tradiční muzejní noc, jejímž vrcholem bude právě slavnostní zahájení výstavy Terra Aurea. Celý večer v pátek 29. května nabídne bohatý program: dobrodružnou hru, školu rýžování zlata, pohádkový středověký trh, historické mechanické hry i živá vystoupení – od kejklíře přes hudbu inspirovanou pohádkami až po interaktivní dělostřeleckou show. Konání výstavy se navíc propojuje s mistrovstvím ČR a SR v rýžování zlata v Kestřanech, které připadá na termín od 29. 7. do 31. 7. Pro veřejnost pak navazuje již 34. ročník tradičního rýžování v sobotu 1. 8.            Výstava je výjimečnou příležitostí spatřit zdaleka nejpočetnější kolekci největších ukázek přírodního zlata nalezeného v ČR, která kdy byla vystavena v našich muzeích.

KULTURNÍ LÉTO VE STRAKONICÍCH 2026 vstupenky a další info najdete na webu: www.meks-st.cz  

Orlická přehrada a její stavba zasáhla v 50. letech 20. století do krajiny středního Povltaví způsobem, který fascinoval tehdy a fascinuje i dnes. Do ospalého kraje vtrhly tisíce dělníků a pod jejich rukama se za několik let změnila budoucnost a podoba celého regionu. Nová letní výstava Prácheňského muzea v Písku přináší z tohoto období malovanou reportáž, v níž představí především kolekci děl akademického malíře Karla Stehlíka (1912 – 1985). Návštěvník na výstavě najde velice rozměrná i menší plátna plná bagrů, jeřábů a hlavně betonu. Zvláštní náměty výtvarných děl? Na tehdejší dobu ne tak docela. „V 50. letech minulého století tehdejší totalitní moc vyžadovala tvorbu podřízenou zásadám socialistického realismu. Obrazy s tematikou budování továren, sídlišť či právě kolosálních vodních děl měly oslavovat úspěchy režimu,“ vysvětluje kurátor výstavy Jan Kouba. Ten se o historii výstavby přehrady Orlík dlouhodobě zajímá a přenést do Galerie píseckého muzea dnes opomíjené obrazy Karla Stehlíka, které kdysi visely v kancelářích předních komunistických politiků či úředníků, byl jeho dávný kurátorský záměr. Na výstavě nakonec nebudou pouze obrazy z Orlíka. Profesionální výtvarníci dokumentovali i stavby Lipenské, Slapské, Římovské či Oravské přehrady. Malíři byli na budované hráze posíláni v rámci takzvaných úkolových akcí Svazem československých výtvarných umělců. Maleb s námětem vznikajících kolosů je tak v českém výtvarném umění překvapivě velké množství, optikou 21. století se však na tento malířský obor dosud nikdo neohlížel, výstava je proto svého druhu ojedinělá. Karel Stehlík byl ale rušným vltavským staveništěm natolik fascinován, že si cestu na přehradu našel sám. „Když se začala stavět Orlická přehrada, bylo člověku trochu líto spousty malířsky vděčných pasáží kolem toku Vltavy, ale zase mě zaujal grandiózní projekt a nadšení budovatelů. Jezdil jsem tam na kole tak často, že už mě dělníci považovali za svého malíře a já občas neváhal přiložit ruku k dílu,“ vzpomínal sám legendární milevský učitel na tvorbu svých obrazů. Po téměř sedmdesáti letech se jich letos v létě sejde pohromadě více než třicet, a to právě v písecké muzejní Galerii. S obrazy jiných autorů pak půjde o téměř osmdesát vystavených děl. Takto rozsáhlou kolekci prací získalo písecké muzeum od nebývale širokého spektra zapůjčitelů, na výstavě se podílí například Národní muzeum, Alšova jihočeská galerie, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, ale i Fakulta stavební ČVUT v Praze, Povodí Vltavy, ČEZ, soukromí sběratelé a rodina Karla Stehlíka. Orlická přehrada byla největší stavbou druhé pětiletky v tehdejším Československu, vznikla mezi léty 1954 – 1961. Přehradila tok Vltavy u Solenic, délkou vzdutí 68 kilometrů zasahuje i do toku Otavy a Lužnice. Nese jméno po zámku Orlík. Na její stavbě se v různých profesích vystřídalo tisíce dělníků, sídliště, které pro ně v Solenicích vzniklo, stojí dodnes. Výstava Orlík a Stehlík se koná v termínu od 19. června 2026 do 30. srpna 2026, vernisáž spojená s komentovanou prohlídkou s kurátorem připadá na čtvrtek 18. června od 17 hodin. Další komentovaná prohlídka se koná v úterý 4. srpna od 17 hodin. Výstava je k vidění v Prácheňském muzeu v Písku v uvedeném termínu denně od 9 do 18 hodin.