Svatomartinská neděle aneb Sejdeme se na mostě Třinácté setkání s Martinem na bílém koni, s přáteli, pěkným programem pro všechny, svatomartinským vínem a dobrým jídlem pro vás pořádají na Kamenném mostě členové Spolku Přátelé Kamenného mostu Písek. Na neděli 9.11. 2025 jsme připravili  tradiční program sestavený z vystoupení šikovných dětí a dospělých.  Během dne zatančí  T-Dance, ZIPáci a protivínské mažoretky nám předvedou, jak se kouzlí s hůlkou. Zahrají a zazpívají známé kapely JH Band, Mezi řádky, Congrass a jedna úplně nová s názvem Šťastné zoufalství.  Končit budeme kolem čtvrté. To už začne v Divadle Pod čarou dětská diskotéka a v šest odtud vyjde lampionový průvod. Děti s rodiči projdou přes centrum města, Šrámkovou ulicí k domu U Koulí a pak Podskalím ke Kamennému mostu. A tam úplně na konec celé Svatomartinské neděle bude ohňostroj. V pravé poledne přijede přes most Martin s celým průvodem a před domem U Slona se potká se žebrákem. ŠDS Rival odehraje známý příběh o lidské dobrotě a pomoci potřebným. Děti si mezi jedenáctou a třetí hodinou mohou vyzkoušet jaké to je, když Martin jede na koni. Koníci ze Stájí Štětice budou opět připravení je povozit a jestli děti přinesou jablíčka, mrkev nebo kvalitně usušené pečivo, bude to pro koníky ta nejlepší odměna.  Doma ve stáji, až budou po náročném dni odpočívat, si určitě pochutnají. Přijďte si s námi a všemi účinkujícími užít hezký den! Členové Spolku Přátelé Kamenného mostu Písek  

Obyčejný poštovní úřad může být i velmi tajemným místem. Víte, že tam v noci poštovní skřítci hrají s dopisy mariáš? Jednou je zahlédl i listonoš pan Kolbaba, který zaslechl, že jedno psaníčko nemá adresu, a posílá ho Frantík své milované Mařence. Pan Kolbaba se proto vypravil do světa, aby Mařenku našel. Jenže doručit psaníčko bez adresy není žádná maličkost! Celý rok mu trvalo, než prochodil zemi křížem krážem. Cestou zažil řadu dobrodružství, ale nakonec Mařenku přece jen našel. Hned jí předal zamilované psaníčko a smutná Mařenka se konečně zase začala smát. Režie: Ludmila Razimová Vstupné 150 Kč.

Ponořte se do kouzelného světa animace a prozkoumejte základní principy, na kterých stojí práce animátora a celý jazyk animovaného filmu. Můžete si hrát, zkoušet a zkoumat, jak vzniká postava, její prostředí, jakými způsoby ožívá. Co se stane, je jen na vás. Vy jste tvůrce, autor, animátor, který umí vytvořit vlastní animovaný film. Animárium je tu pro vás.   Návštěva výstavy s lektorským programem trvá 90 minut a je pro omezený počet návštěvníků.

Nejlepší způsob jak podpořit rozvoj schopností dětí učit se je skrze hru, a proto pro ně Sladovna vytvořila fantastický herní prostor – Pilařiště. Nabízí aktivity a zážitky všech typů her. Našim cílem bylo vytvořit zábavný, pohodlný a krásný prostor, kde si děti vyhrají do sytosti, a ti, co o ně pečují, si mohou také hrát, odpočívat a najít inspiraci, jak nejlépe podpořit rozvoj svých maličkých. Co tu najdete? Žádný text. Žádná slova. Zato mnoho barev a obrazů. Krásné prostředí pro hru, objevování, zkoumání světa pro děti do 6ti let. Pilařiště není o stereotypu, zákazech ani nařizování. Je to svět tvořivý a lákavý, který poradí dětem, jak nakládat s nově objeveným. Všemi smysly tu poznávají samy sebe a okolní svět, rozvíjejí pohybové i poznávací schopnosti, tvořivost a fantazii.   Návštěva výstavy trvá 90 minut a je pro omezený počet návštěvníků.

Víte, jak se nejlépe dozvíte něco o mravenčím světě? Tak, že se na hodinu a půl stanete jedním z nich. Staňte se mravencem a zkoumejte desítky metrů tunelů, chodeb, skrýší a mostů. Hledejte královnu, šplhejte na strom, hledejte potravu a mnoho dalšího. A hlavně budete překvapení, co všechno jste se dozvěděli. Mraveniště je prostor, který rozvíjí svobodnou dětskou hru, přirozenou představivost a stává se trenažérem mravů. Přijďte se učit a rozvíjet hrou.  Návštěva výstavy trvá 90 minut a je pro omezený počet návštěvníků. 

Kino Portyč je kulturní zařízení Centra kultury města Písek, které je k dispozici obyvatelům a návštěvníkům města každý den. V budově kina se nachází zrenovovaný prostor s možností zakoupení občerstvení s neustále se měnícím nabízeným sortimentem, který reaguje na přání návštěvníků kina a na sezónní trendy. Nabídka je srovnatelná s nabídkou sítí multikin, ale za příznivější ceny. Od roku 2019 je v Kině Portyč i druhý sál pro 40 diváků, každý všední den nabízíme tři filmové tituly, o víkendu si diváci mohou vybrat ze šesti titulů. Část haly kina je určena ke galerijním účelům. Výstavy se zde pořádají během celého roku. Kino Portyč je také pronajímáno jiným subjektům ke konání kulturně vzdělávacích akcí.   Základní hrací profil: Pondělí – Pátek – 17:30, 19:30, 20:00 Sobota, neděle, svátky – 15:00, 15:30, 17:30, 18:00, 20:00, 20:30      Každý čtvrtek – 10:00 představení pro seniory za zvýhodněné vstupné.

Galerie Dragoun otevírá 4. dubna novou stálou expozici věnovanou dílu akademického malíře Františka Romana Dragouna.  Tato expozice, pečlivě kurátorsky zpracovaná a rozdělená do tří výrazných období – raná tvorba, 50. léta 20. století a tvorba od 70. do 90. let 20. století – nás zve na cestu životem a odkazem mistra, jehož plátna promlouvají jazykem barev a emocí s nevídanou silou. František Roman Dragoun si vydobyl své místo hlubokým zkoumáním a zobrazením lidí a přírody. Výstavu otevírají jeho raná díla, která jsou svědectvím o rodících se počátcích zázračného talentu. Tato díla ukazují Dragounovo neúnavné hledání uměleckého hlasu na pozadí událostí jeho doby. S přechodem do 50. let 20. století je již patrná Dragounova umělecká zralost. V tomto období vyniká jeho mistrovství v portrétování, kde každý tah štětcem odhaluje duši jeho objektů a zachycuje jejich podstatu a intimitu, která přesahuje plátno. Závěrečná část výstavy, zahrnující díla ze 70. až 90. let 20. století, představuje Dragouna v období pokleslé socialistické morálky, lustrací, převratů a odmítání náboženských témat.  Jeho krajiny a portréty odrážejí jeho sílu zachovat si vlastní cestu.  Použití barev není pouhou vizuální volbou, ale emocionálním jazykem, kterým Dragoun sděluje hluboký klid, nadhled a utvrzení se ve své životně-výtvarné cestě. Dragounova malířská technika prozrazuje jeho mimořádnou schopnost zachytit nálady objektů a okolí. Záměrné tahy a vrstvené textury vybízejí diváka, aby se ponořil hlouběji do příběhu vetkaného do každého obrazu, ať už jde o klidné rozjímání v krajině nebo složitou emocionální tapiserii portrétu. Tato výstava není jen kronikou Dragounova uměleckého vývoje, je poctou jeho trvalému odkazu. Prostřednictvím jeho děl jsme svědky proměny mladého umělce v úctyhodného mistra, jehož plátna byla součástí jeho životní cesty. František Roman Dragoun nám svou oddaností řemeslu a neústupným zkoumáním lidského a přírodního oboru daroval odkaz, který nepřestává inspirovat a dojímat. Když stojíme před jeho díly, připomínáme si krásu a složitost existence viděné očima člověka, jehož život byl svědectvím o proměňující se síle umění.

Srdečně Vás zveme na prohlídku Zemského hřebčince v Písku! Unikátní historický areál z roku 1902 je živou národní kulturní památkou. Při prohlídce se seznámíte s minulostí i současností chovu plemenných hřebců a plemenitby v Písku, navštívíte expozici a kancelář velitele hřebčince, projdete se stájemi a jízdárnami plnými nádherných koní, ukážeme vám zrekonstruované kolbiště i mladé policejní koně ve výcviku. Děti se při prohlídce dozvědí, jak se o koně pečuje, čím se krmí, jak pracuje podkovář, ošetřovatel, jezdec i kočí. Těšíme se na Vás! Vstupné: 150 Kč dospělí, 75 Kč děti, studenti, senioři, ZTP (děti do 6 let zdarma), 375 Kč rodina (2 + 2) Komentované prohlídky se konají na adrese: Zemský hřebčinec Písek s.p.o. U Hřebčince 479, 397 01 Písek Kontakt: tel. 724 981 194, marketing@zemskyhrebcinecpisek.cz

Ateliér Moje stopa je otevřený všem – dětem, dospělým i rodinám, kteří chtějí rozvíjet svou kreativitu, hrát si a objevovat nové možnosti. Připraveno je několik stanovišť, na kterých můžete objevovat a zkoušet výtvarné techniky, jak jste je nejspíš ještě nikdy nezkusili.. Každá stopa je začátkem příběhu. Téma stopy otevírá nekonečné možnosti pro tvoření a objevování. Jaké stopy zanecháváme a jaké máme? Objevte, co všechno za sebou zanecháváme a najděte stopy, které vedou přímo do vaší fantazie. Zanechte nám svou vlastní stopu ve Sladovně. Hravost a kreativita Kreativní ateliér navazuje na koncept Laboratoře a poskytuje prostor pro všechny, kteří touží objevovat svět nejenom výtvarné tvorby. Hravost a kreativita jdou ruku v ruce s poznáním a prožitkem. Skrze tvorbu příběhu děti a jejich dospělí objevují své tvůrčí schopnosti, učí se spolupracovat, vyjadřovat se a zkoumat své vlastní nápady.

Vítejte v Prácheňském muzeu! Srdečně zveme k návštěvě stálých expozic, krátkodobých výstav, přednášek, knihovny (internet) a dalších kulturních a přírodovědných akcí. Návštěvníka čekají témata Pravěk a doba slovanská, Počátky hradu a města Písku. Dějiny regionu, Chráněná území, Nerostné bohatství, Kulturní tradice Písecka, Zlato v Pootaví, Ryby a rybářství (což je ojedinělá expozice živých tvorů v muzeu, na jaře 2023 dočasně uzavřena). V roce 2010 přibyly k tomuto výčtu další dvě zajímavé expozice: Písecký venkov v 19. století a Obrazová galerie českých panovníků. Kromě toho disponuje muzeum prostorami pro krátkodobé výstavy. Jsou jimi především rozlehlá Galerie ve druhém patře křídla nad řekou a Malé výstavní síně v přízemí, pro drobnější výstavy je pak využívána chodba podél muzejní knihovny. * Muzeum je z větší části přístupné vozíčkářům * Pro matky s malými dětmi je k dispozici přebalovací pult * V muzejním obchodě možnost občerstvení /káva, čaj…/ Písecké muzeum vzniklo v roce 1884 v období celkového vzestupu české národní společnosti. Zprvu bylo umístěno v různých prostorách ve městě a po roce 1902, kdy objekt bývalého královského hradu opustilo vojsko, přestěhovalo své sbírky sem. V té době byl jeho ředitelem prof. August Sedláček, věhlasný historik, autor monumentálního patnáctisvazkového díla Hrady, zámky a tvrze Království českého. Ten nejen řídil muzeum, ale též v jeho rámci uspořádal městský archiv, z něhož vytěžil fakta pro své Dějiny královského krajského města nad Otavou. V prosinci 2025 otevřeno: Otevřeno až do neděle 4. 1. 2026 24. 12., 31. 12. a 1. 1.  – zavřeno25. – 26. 12. – otevřeno, pondělí 29. 12. – otevřeno Od 5. 1. 2025 do 31. 1. 2026 jsou výstavní prostory a expozice muzea veřejnosti uzavřeny.

Památník básníka Adolfa Heyduka se nachází v domě, který si Emilie a Adolf Heydukovi nechali postavit v roce 1900 podle návrhu architekta Jana Kouly v centru Písku, v Tyršově ulici č. 438, který je chráněn jako kulturní památka České republiky. Dnes slouží jako pobočka Prácheňského muzea v Písku a jsou zde dochovány básníkova pracovna, jídelna a salon, a to včetně nábytku, knihovny, obrazů i drobných užitkových předmětů. Památník doplňuje malá nově zřízená expozice o životě a díle slavného básníka. V roce 1860 přišel na nově zřízenou reálku v Písku jako profesor kreslení a krasopisu Adolf Heyduk. Byl rodákem z Předhradí u Skutče (1835) a již v době příchodu na jih Čech byl známým básníkem. Po boku J. Nerudy, V. Hálka, J. V. Friše, B. Němcové a dalších se podílel v roce 1858 na vydání almanachu Máj a je proto řazen do literární skupiny Májovců. V Písku se mu velmi zalíbilo, oženil se zde s Emilií Reinerovou a navždy se zde usadil. Jeho rodinné štěstí narušila smrt obou dcerušek – Jarmilky a později i čtyřleté Lidušky. Útěchu hledal v literární práci, výsledkem byly tisíce básní uveřejěnovaných ve všech tehdejších časopisech a na šest desítek samostatných básnických sbírek. Heyduk zemřel v Písku v roce 1923 a pochován byl na vyšehradský hřbitov. V roce 1900 si básník nechal vystavět podle návrhu architekta Jana Kouly dům ozdobený sgrafity se symboly básnictví – pegasem a labutí. Po smrti paní Heydukové zde byl zřízen památník, který spravuje Prácheňské muzeum v Písku. Jsou zde dochovány básníkova pracovna, jídelna a salon, a to včetně nábytku, knihovny, obrazů i drobných užitkových předmětů. Památník doplňuje malá nově zřízená expozice o životě a díle básníka.   Před plánovanou rekonstrukcí se v prosinci 2025 do interiér bytu básníka Adolfa Heyduka oblékne do vánočního. V jídelně najdete prostřený sváteční stůl, rozbalené dárky, samozřejmě také ozdobený stromeček a další vánoční nezbytnosti. O všech prosincových nedělích (7., 14., 21., 28. 12.) navíc o prožívání vánočních svátků ve městě i na venkově v době před sto lety pohovoří bývalý ředitel muzea Jiří Prášek na komentovaných prohlídkách. Začátky budou vždy ve 14 a 16 hodin, na prohlídky se není třeba objednávat. Ve všední dny a o sobotách bude rovněž možné nasát vánoční atmosféru s průvodkyní. U Heyduků v Tyršově ulici bude v prosinci otevřeno od úterý do neděle, od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin, o svátcích pak bude možné přijít i 25. 12., 26. 12., a 29.12., naopak zavřeno bude 24.12., 31.12. a 1.1. Stejně jako hlavní budova muzea, také Heydukův památník bude přístupný až do neděle 4. ledna včetně. V prosinci 2025 otevřeno: Otevřeno až do neděle 4. 1. 2026 24. 12., 31. 12. a 1. 1.  – zavřeno25. – 26. 12. – otevřeno, pondělí 29. 12. – otevřeno Od 5. 1. 2025 do 31. 1. 2026 jsou výstavní prostory a expozice muzea veřejnosti uzavřeny.    

Interaktivní výstava HRAna SEBE od Hany Železné otevírá téma vlastní identity a je určena především dospívajícím. Výstava nabízí hravé, ale zároveň hlubší a objevné prvky, které mladé návštěvníky vedou k přemýšlení o sobě, svém místě mezi druhými i o vztazích. Díky scénograficky pohlcujícímu prostředí a vedení zkušených lektorů vytváříme bezpečný prostor pro reflexi a sdílení. Program je jedinečnou příležitostí, jak se citlivě a kreativně dotknout důležitého tématu dospívání a hledání vlastní identity. Výstava navazuje na úspěšný loňský program TMÁNÍ.   Jakou barvu mají mé pocity? Jak pojmenuji své strachy? V jaké části těla cítím radost? Kdo jsem? Výstava HRAna SEBE je o nás samých, o dětech a jejich dospělých, o naší touze objevovat vlastní HRY, odvaze balancovat na HRAnách nejistých situací a schopnostech nalézat pevný střed SEBE. Výstava se nabízí návštěvníkům jako nástroj k poznávání SEBE sama.  Děti, které do ní vstupují, se stávají jejími hlavními tvůrci a iniciátory různých situací. V expozici mají prostor ke zkoumání a tvůrčí akci a svou HRAvostí a osobitým projevem mohou výstavu sami dotvářet a proměňovat. Tak vzniká dynamický zážitek výstavy vytvořený HROU. Během ní putují děti a jejich dospělí ve spletích cest osobních otázek, poznávají se v reflektivních instalacích, setrvávají v tichých místech pro zklidnění a zažívají společné interakce a kreativní procesy, v nichž si uvědomují HRAnice SEBE samých, kultivují svou pozornost k sobě i druhým a objevují svou jedinečnost.  Cesta výstavou k SOBĚ může mít různé podoby. Její trvání, téma i obtížnost si volí každý podle svého nastavení a temperamentu. Cesta může být tichá jako velmi pomalé šeptání vlastního jména pozpátku, kostrbatá jako když z vyřčené věty vypadnou všechny samohlásky, osvěžující jako odpočinek ve větvích stromů, nebezpečná jako vstup do temné jeskyně, laskavá jako úsměv v pohledu.   Hana Železná režisérka, dramaturgyně, audiovizuální umělkyně. Autorka dokumentárních filmů, rozhlasových dokumentů, experimentálních filmů, akustických kompozic a mezioborových projektů. Její práce má převážně transdisciplinární a experimentální charakter. Soustředí se na témata spojená s osobními odkazy, autenticitou, časem, dekonstrukcí a tvůrčí analýzou audiovizuálních forem.

Autorská přehlídka snímků píseckého amatérského fotografa Pavla Holby (*1961) dostala název Portréty ticha a času. V jeho tvorbě převládají témata subjektivního dokumentu, reportáže a nalezených zátiší, včetně krajinného detailu. Nová výstava zahrnuje pět tematických okruhů – maškary, vernisáže, ulice, velký klid a portrét. Pavel Holba vystudoval Institut výtvarné fotografie při Svazu českých fotografů Praha pod vedením prof. Vladimíra Birguse. Je členem TeriFoto Sokol Písek. Dříve byl také členem Fotoklubu Písek (1986–2004), Spolku fotografů 2náct (2012–2014) a Prácheňské umělecké besedy (2011–2016). Má za sebou několik samostatných i skupinových výstav. Vernisáž za hudebního doprovodu skupiny Kérmideretvár připadá na středu 3. 9. od 17 hodin, 30. 9. autor provede veřejnost svou tvorbou na komentované prohlídce.

Autor je členem Fotoklubu F2,8 Prachatice a je proslulý svým zájmem o historické fotografické techniky – gumotisk, olejotisk, kyanotypie aj., které mohou být nově inspirativní pro tvorbu současných fotografů. O tvorbě a používaných technikách promluví autor při komentované prohlídce 8. listopadu v 10 h.   Otevírací doba po, út, st, čt, pá - 9.00 - 12.00 a 13.00 - 16.00, so - 9.00 - 12.00, ne - zavřeno 28. 10. – zavřeno, 17. 11. – zavřeno, 24. 12. – 26. 12. – zavřeno

Vlastina Ema Chalupová Časoprostor nebo také prostoročas je fyzikální pojem z teorie relativity sjednocující prostor a čas do jednoho čtyřrozměrného kontinua. Vystavený fotografický soubor je však obrazem autorčina vnitřního prostoru v určitý čas. Soubor abstraktní fotografie vytvořila v roce 2016 pro mezinárodní výstavu Intersalon na téma čtverec a jeho podoby. V Českých Budějovicích v Galerii Marianská fotografka pak vystavovala jako jedna ze 70 tvůrčích osobností. Soubor těchto fotografií byl vytvořen za pomoci nastavení delšího času (expozice), přiblížením, oddálením či otáčením fotoaparátu. Objekt focení byl čtverec vystřižený z kartonu a přilepený na zeď žvýkačkou. Vlastina Ema Chalupová (1975), fotografka, básnířka, členka Asociace jihočeských výtvarníků, Ateliér 33. V sobotu 11. října 2025 ve14,00 hodin se budou moci  zájemci nejen o fotografii, ale také volnou tvorbu, na výstavě pod širým nebem setkat s autorkou i kurátorem. Srdečně zveme.

Říjen v Prácheňském muzeu zahájí vernisáž výstavy Ohlasy nekonečna Lenky Vilhelmové. Přední česká grafička vystudovala AVU u prof. Ladislava Čepeláka a je držitelkou řady ocenění – např. Ceny Vladimíra Boudníka (2019) a Ceny za tisk z hloubky v rámci Grafiky roku (2021). Její práce jsou ve sbírkách významných institucí doma i v zahraničí. Vedle vlastní tvorby působí také pedagogicky – v minulosti na Fakultě architektury ČVUT, nyní na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity. Žije a pracuje v Praze a Mělníku. V Písku se nepředstaví pouze grafikou, pracuje s kombinovanými technikami a na výstavě najdete grafické otisky a monotypy, frotáže a malbu, i prostorové instalace. „V aktuální kolekci se autorka obrací k tématu nekonečna. Symboly kruhu, terče, ozubeného kola, koruny stromu či lidské hlavy se v různých variacích opakují, jako kdyby mezi jednotlivými obrazy probíhal tichý rozhovor,“ uvádí o Vilhelmové kurátor výstavy Zdeněk Duda. Vernisáž připadá na středu 1. října od 16 hodin, komentovanou prohlídku autorka nabídne v poslední den konání výstavy 12. listopadu v 16 hodin.

Vernisáž 5. října ve 14 h. Akademický malíř Herbet Kisza se narodil v Podoboře u Českého Těšína v roce 1943. Po studiích malby na VŠÚP v Praze u profesora A. Fišárka se stává umělcem na volné noze. Žení se a stěhuje se do Kadaně, kde žije a tvoří dodnes. Věnuje se grafice, nejčastěji náročné technice kolorované akvatinti, ale je i významným sochařem. Herbert je typem umělce, který má výraznou schopnost imaginace. Dovede mistrně přetvářet objektivní realitu v báseň plnou symbolů a metafor. Atmosféra jeho obrazů a grafik je prosycena jakousi přítomností zázraku a okouzlením nad všemi projevy živoucí přírody. Autor je moderním romantikem s mistrným zpracováním grafik ve všech směrech. Stačí se zadívat na jeho obraz či grafiku a jste v jiném, skoro mystickém světě. www.galerie-ubrany.cz/herbert-kisza/ Luboš Malina je po celý život především muzikant. Působí především v kapele Druhá tráva, kterou společně s Robertem Křesťanem založil, dále v "rodinné" skupině Malina Brothers a v mezičase se věnuje dalším hudebním činnostem. Žije, hraje a výtvarničí na vsi, kde vyrostl. Zasněná, romantická nálada jeho tvorby tak trochu koresponduje i s jeho hudební tvorbou a vytváří nezaměnitelný rukopis. Ten je ovlivněný i jeho oblíbeným již nežijícím geniálním výtvarníkem Bohuslavem Reynkem. Ve své výtvarné tvorbě se věnuje primárně grafické technice suché jehly, často s monotypem, tedy barevným podkladem. www.galerie-ubrany.cz/obrazy-a-grafika/lubos-malina/ O autorech promluví kurátor Petr Škopek. V hudebním programu vystoupí Luboš a Pepa Malinovi, Svatka Štěpánková a Radek Hlávka.

Výstava Ocean je místem setkání dvou dlouholetých přítelkyň, žijících na opačných stranách Atlantiku. Právě ten se stal inspirací k vytvoření meditativní instalace, která ponoří návštěvníky do prostředí velkých průsvitných fotografií, fascinujících videí a hluboce osobních textů, které reflektují život prožitý ve spojení s mořem. Oceán, jeho vlny, proudy a přílivy jsou zde metaforou životních rytmů – příchodů a odchodů, začátků a konců. Karey Rawitscher je americká multimediální umělkyně a sochařka žijící v Českých Budějovicích. Pro Sladovnu v Písku vytvořila již v minulosti několik instalací. V současné době organizuje a vede workshopy v rámci Objevária. Pamela Popeson je multimediální umělkyně a dramatička, žije v Rockaway Beach v New Yorku. Vedla dětské workshopy pro Americké muzeum přírodní historie v New Yorku, kde se také profesionálně věnovala výrobě odlitků předmětů a artefaktů ze sbírek muzea.  Obě autorky jsou přítelkyněmi již 25 let, Malá galerie nyní přináší jejich první společnou výstavu.

Výstava obrazů Ivany Novákové v Království času Do našeho Království času zavítá krása, barvy a příběhy ukryté v obrazech talentované Ivany Novákové. Přijďte objevovat svět plný emocí, jemnosti i energie, které z jejích děl budou přímo sálat.  

Vánoční výstava ve výstavních sálech hradu.

Jedna z posledních výstav Prácheňského muzea v Písku bude věnována loni zesnulé písecké malířce a restaurátorce Ivě Petrové (1963 – 2024). Přehlídka nazvaná Vzpomínka obrazů je zamýšlena jako její retrospektiva, k vidění tak budou díla ze starších cyklů Synočáry a Biologie víry, ale i obrazy z posledních let. Výstavu kurátorsky připravuje Martina Měřičková ve spolupráci s rodinou a malířem Andrejem Rádym. Vernisáž je naplánována na pátek 5. 11. od 16 hodin, výstava pak v Malých výstavních síních bude k vidění až do 4. 1. Jelikož Iva Petrová nebyla pouze výtvarnou umělkyní, ale také autorkou několik stovek básní, vzpomínat na ní budeme i v rámci čtení v Heydukově památníku. Autorce vyšly dvě sbírky, v roce 2010 V rakvičkách mozku a v roce 2021 Sousnění, které si navíc ilustrovala. Verše nejen z těchto knih přečtou Zdenka Knotková, Irena Mašíková a Zuzana Šebková v sobotu 15. 11. od 16 hodin v salónu u Heyduků.

Vydejte se na stezku se svatým Martinem a poznejte tajemství jeho příběhu. Stezka bude přístupná podél cyklostezky Vodňany – Chelčice v termínu od 8. do 30. listopadu. 7 zastavení, tajenka, hry i malé tvoření. Propisky s sebou.