14. obnovený ročník oblíbeného turistického pochodu.

Jednodenní festival zaměřený na osobní rozvoj, zdravý životní styl a inspiraci. Součástí programu budou přednášky, workshopy, pohybové aktivity, prodejní stánky s přírodními produkty a doprovodný program pro veřejnost. Cílem akce je vytvořit prostor pro setkávání, sdílení a podporu zdravého a vědomého životního stylu.

XVIII. ročník akce dvě trasy v délce 43 a 20 km start v 10 h

Phil Shoenfelt je veteránem londýnské, manchesterské a newyorské punkové a post-punkové scény, který se v osmdesátých letech aktivně účastnil londýnské punkové exploze. V roce 1995 se natrvalo usadil v Čechách a založil kapelu Southern Cross. V jejich tvorbě je silně cítit i vliv umělců jako např. Nick Cave, Leonard Cohen, U2, The Cure nebo Joy Division. Aktuální sestava: Phil Shoenfelt (zpěv, kytary), Johnny Judl jr. (el. kytara), Jaroslav Kvasnička (bicí, perkuse), Pavel Krtouš (basová kytara). Vstupné: předprodej 250 Kč, na místě 300 Kč, KK 200 Kč

Kino Portyč je kulturní zařízení Centra kultury města Písek, které je k dispozici obyvatelům a návštěvníkům města každý den. V budově kina se nachází zrenovovaný prostor s možností zakoupení občerstvení s neustále se měnícím nabízeným sortimentem, který reaguje na přání návštěvníků kina a na sezónní trendy. Nabídka je srovnatelná s nabídkou sítí multikin, ale za příznivější ceny. Od roku 2019 je v Kině Portyč i druhý sál pro 40 diváků, každý všední den nabízíme tři filmové tituly, o víkendu si diváci mohou vybrat ze šesti titulů. Část haly kina je určena ke galerijním účelům. Výstavy se zde pořádají během celého roku. Kino Portyč je také pronajímáno jiným subjektům ke konání kulturně vzdělávacích akcí.   Základní hrací profil: Pondělí – Pátek – 17:30, 19:30, 20:00 Sobota, neděle, svátky – 15:00, 15:30, 17:30, 18:00, 20:00, 20:30      Každý čtvrtek – 10:00 představení pro seniory za zvýhodněné vstupné.

Zážitková výstava o strachu a o tom, proč se ho nebát. Strach je náš pradávný společník! Rodíme se s ním a potkáváme ho celý život. Je jednou ze čtyř základních lidských emocí, stejně tak jako radost, smutek a vztek. Není to zloduch. Je to hlas, který nás varuje, když stojíme na prahu neznámého. Pojďme se o svoje obavy zajímat! Naučit se s nimi zacházet a sdílet je se svými blízkými.  Strach totiž není žádná ostuda. Přijďte se zasmát svým obavám, proměnit cizí ve vlastní a zjistit, že i strach může být dveřmi do vlastní svobody. A odvaha? Ta je pevným krokem vpřed. I když se nám třesou kolena. A proto je schopností každého z nás. Neboj! Neboj! je výstava o strachu pro malé i velké. Otevírá tento pozoruhodný fenomén v rodině, v domácnosti, ve škole, ve městě nebo třeba v přírodě. Výstava otevírá prostor, kde se děti i dospělí učí slyšet ozvěnu vlastních obav. Interaktivní instalace, zvuková koláž a architektonické hry tu proměňují strach v mapu zážitků a kýbl zábavy. Návštěvníci objeví, že neznámé není hrozba, ale příležitost. Že otázky jsou mosty, které nás vedou dál. Každý proradný stín se zde stává příběhem, každé zaváhání začátkem cesty. Vhodné pro děti 5–10 let Výstava se inspiruje stejnojmennou úspěšnou knihou, jejímiž autory jsou Milada Rezková a Lukáš Urbánek. Poprvé se uskutečnila v Galerii Atrium v Praze.

Vítejte v Prácheňském muzeu! Srdečně zveme k návštěvě stálých expozic, krátkodobých výstav, přednášek, knihovny (internet) a dalších kulturních a přírodovědných akcí. Návštěvníka čekají témata Pravěk a doba slovanská, Počátky hradu a města Písku. Dějiny regionu, Chráněná území, Nerostné bohatství, Kulturní tradice Písecka, Zlato v Pootaví, Ryby a rybářství (což je ojedinělá expozice živých tvorů v muzeu, na jaře 2023 dočasně uzavřena). V roce 2010 přibyly k tomuto výčtu další dvě zajímavé expozice: Písecký venkov v 19. století a Obrazová galerie českých panovníků. Kromě toho disponuje muzeum prostorami pro krátkodobé výstavy. Jsou jimi především rozlehlá Galerie ve druhém patře křídla nad řekou a Malé výstavní síně v přízemí, pro drobnější výstavy je pak využívána chodba podél muzejní knihovny. * Muzeum je z větší části přístupné vozíčkářům * Pro matky s malými dětmi je k dispozici přebalovací pult * V muzejním obchodě možnost občerstvení /káva, čaj…/ Písecké muzeum vzniklo v roce 1884 v období celkového vzestupu české národní společnosti. Zprvu bylo umístěno v různých prostorách ve městě a po roce 1902, kdy objekt bývalého královského hradu opustilo vojsko, přestěhovalo své sbírky sem. V té době byl jeho ředitelem prof. August Sedláček, věhlasný historik, autor monumentálního patnáctisvazkového díla Hrady, zámky a tvrze Království českého. Ten nejen řídil muzeum, ale též v jeho rámci uspořádal městský archiv, z něhož vytěžil fakta pro své Dějiny královského krajského města nad Otavou.     

Výstava plná zážitků pro malé i velké Výstava nenabízí jen pohled do historie ikonické české loutky, ale i živý prostor pro hru, tvoření a objevování. Kromě historických exponátů, unikátních loutek a obrazových materiálů vás čeká bohatá interaktivní část, která vtáhne do děje děti i dospělé. Součástí výstavy jsou tematické herny určené různým věkovým skupinám. Můžete si vyzkoušet kostýmy, nasadit dřeváky a uši jako Hurvínek, zahrát si v malém loutkovém divadle, nebo se vyfotit ve stylovém fotokoutku. Výstava nabízí také projekce slavných dílů Spejbla a Hurvínka, kreativní dílničky, výrobu vlastní loutky, puzzle, omalovánky, zábavné kvízy i upravenou klasickou hruČlověče, nezlob se!s hurvínkovským twistem. Pro zvídavé návštěvníky jsou připraveny pracovní listy a aktivity inspirované příběhy jakoHurvínkova cesta do TramtárieneboHurvínek a král Blecha, které podporují fantazii a kreativitu. Výstava je tak nejen připomínkou kulturní tradice, ale také místem sdíleného zážitku, radosti a hry, které propojuje generace – v duchu odkazu Hurvínka, jeho humoru a zvědavosti, které baví už téměř celé století.

Výstava "Z Písku do Hollywoodu"  představuje českého výtvarníka, jenž se dokázal přizpůsobit jakémukoli stylu s mistrovskou dovedností. Jaroslav "Jerry" Gebr se mimořádným způsobem prosadil v americkém filmovém průmyslu – dlouhé roky vedl oddělení scénického umění v Universal Studios v Hollywoodu. Jeho práce byly v USA velmi ceněné, ale na výtvarné scéně zůstával spíše nenápadným géniem. U příležitosti 100. výročí narození Jaroslava Gebra proběhne výstava, v galerii, která nese jméno jeho přítele z mládí, souputníka ze studií na Akademii výtvarných umění v Praze, píseckého malíře Františka Romana Dragouna. I proto je tato výstava – v GALERII DRAGOUN – více než symbolická.   Během své kariéry spolupracoval se slavnými režiséry, jako jsou Steven Spielberg či Clint Eastwood. Jeho díla se objevila v ikonických filmech jako The Sting (s Paulem Newmanem a Robertem Redfordem v hlavních rolích), Night Gallery (Rod Serling, Joan Crawford, Richard Kiley, Mickey Rooney a další), The Hook (s Dustinem Hoffmanem) a mnoha dalších. Vytvořil desítky portrétů pro filmové produkce i na soukromé zakázky – například pro Barbru Streisandovou, Orsona Wellese, Lou Wassermana, Lucille Ballovou nebo Alfreda Hitchcocka. V roce 1977 daroval tři obrazy prezidentu Geraldu Fordovi do Oválné pracovny při příležitosti 200. výročí americké armády.   Jeho tvorba zahrnuje i známé portréty televizních legend – Columba (Peter Falk) či Jessicy Fletcherové ze seriálu To je vražda, napsala (Angela Lansburyová).   Vernisáž výstavy: sobota 28. března v 17.00 Na vernisáž přiletí z USA tým galerie GEBR ART, která spravuje Jerryho výtvarnou pozůstalost. Vstupné: 100 Kč Výstava: 28. 3. – 16.5. 2026   Více informací o výstavě najdete na www.galeriedragoun.cz

komentovaná prohlídka – St 8. duben – 16.00 hodin obrazy – šperky – rituály Výstava je prodejní.

V kostele CČSH v Mirovicích bude v neděli 5. dubna zahájena výstava fotografií s tématikou nejen větších významných objektů, jako jsou třeba poutní místa, ale i drobných sakrálních památek. Těmi jsou křížové cesty, kapličky i solitérní kříže jako typická součást české krajiny. Dálnější lokality zastoupí například klášter sv. Kateřiny na Sinaji, ne tak vzdálené kraje nabídnou třeba papežský palác v Avignonu. Veškeré fotografie jsou z cest manželů Petra a Jany Hejnových. Výstava bude zahájena 5. dubna 2026 v 10:30 hod., součástí vernisáže bude projekce několika hudebních klipů autora snímků se související tématikou. Fotografie budou vystaveny do konce května, během Noci kostelů autor o navštívených místech opět pohovoří.

Na konci dubna Prácheňské muzeum otevře dokumentační výstavu Expozice 33. Většina Písečáků stálou výstavu Dějiny regionu a přírody v našem muzeu viděla mockrát, však už je nainstalovaná třiatřicet let. Když byla otevřena, získala si okamžitě oblibu návštěvníků, působila moderně, svěže, podle pamětníků dokonce i vesele. Však také v roce 1996 získala významnou evropskou cenu. Chystaná výstava Expozice 33 připomene jak rekonstrukci muzea z přelomu 80. a 90. let, tak tehdejší úspěšné výstavní projekty. „Pozornost bude věnována i tomu, jak byla expozice přijímána odbornou i širokou veřejností a jak tehdy probíhal její přípravný proces: od prvotních konceptů a hledání nového výstavního jazyka až po finální instalaci, která dodnes patří k významným počinům českého muzejnictví,“ popisuje historik Zdeněk Duda, který výstavu Expozice 33 připravuje. Ta se otevře bez vernisáže 24. 4. a k vidění bude do 21. 6.

Výstava Motocykly minulosti bude k vidění od 25. 4. do 23. 5. v přednáškovém sále Prácheňského muzea, kam se vstupuje přes zadní nádvoří bývalé obchodní akademie. Připomene 50 let činnosti Veteran Car Clubu Písek a představí veřejnosti svět historických motocyklů i práci nadšenců, kteří je s péčí a obdivuhodnou trpělivostí vracejí zpět do života. Návštěvníci uvidí výběr renovovaných motocyklů z různých období i ukázky klubové činnosti, která dlouhodobě přispívá k uchovávání technického dědictví a připomíná slavnou éru československého motocyklového průmyslu. Výstava chce oživit vzpomínky pamětníků na stroje, které kdysi patřily k běžné součásti života, a zároveň přiblížit krásu historických motorek i mladší generaci. Zahájení výstavy proběhne formou dne s veterány. Návštěvníci se v sobotu 25. 4. od 15 hodin mohou těšit na bohatý doprovodný program – výstavu historických automobilů, hudbu, občerstvení i program pro děti. Součástí vernisáže bude také slavnostní představení knihy mapující padesát let činnosti Veteran Car Clubu Písek. Koná se na dolním nádvoří muzea, tedy bývalé obchodní akademie. Výstava se koná pod záštitou senátora MUDr. Bc. Tomáše Fialy, MBA a starosty města Písek JUDr. Ing. Michala Čapka.

Výtvarnice Michaela Vlachová, Naďa Stoklasová, Ladislava Raníková & fotograf Vladimír Teringl. Vernisáž – St 29. duben – 17.00 hodin. V hudebním programu vystoupí Štěpánka Suchanová (akordeon).

„Umění musíte prožívat celým tělem“, Innri Prácheňské muzeum v Písku pravidelně představuje výtvarnou tvorbu všech generací autorů spjatých s Pískem. Letos v květnu se představí autorka s pseudonymem Innri. Narodila se 19. srpna 1983 v Písku. Již odmala ji rodiče podporovali v její kreativitě. Především otec, který rovněž maluje a byl žákem píseckého malíře Františka Romana Dragouna. Ráda vzpomíná na společné chvíle, kdy se jí otec věnoval a učil ji základní principy malby. Během celé základní školy docházela do výtvarného oboru Základní umělecké školy (ZUŠ) k učitelkám Marcele Uhrové a Marii Gurecké. Zde se seznámila nejen s různými výtvarnými technikami, ale i s keramickou hlínou, kterou si zamilovala. Po základní škole následovalo studium na Soukromé střední výtvarné škole v oboru grafiky pod vedením profesorů Fr. Doubka, D. Říhánka, J. Řeřichy, M. Jakeše a dalších. Poté pracovala jako grafička a keramička. Vedla kroužky keramiky v Domě dětí a mládeže a pracovala s dětmi z vyloučených lokalit, které vedla k vlastní tvořivosti a zapojení do dětských výtvarných soutěží. Dále vedla výtvarné dílny pro předškolní děti s prvky Montessori pedagogiky. Původní tvorba Innri začala s tužkou v ruce na papíře a dodnes je pro ni kresba důležitým nástrojem sebevyjádření. Autorka o sobě říká: „Jsem v umění dost konzervativní. Inspirovali mě vždy staří mistři jako Leonardo da Vinci či Michelangelo Buonarroti a jejich dokonalost lidské anatomie. Také pak Oldřich Kulhánek, Egon Schiele a Jiří Anderle. Mé starší kresby z toho zčásti vycházejí. Mám zakořeněné, že by výtvarník měl být nejprve dobrým kreslířem, mít zvládnutou techniku a pak své umění dále rozvíjet.“ K obsahu svých obrazů dále dodává: „Na nahém těle nevidím nic erotického, jsem jím však fascinována natolik, že je pro mě hlavní inspirací. Když jsem jako dítě trávila čas v tělocvičně na gymnastice, pozorovala jsem dynamiku pohybů a tvarů lidských těl. Mám také ráda nové pojetí cirkusu, akrobacii a tanec. Pohyb může být vyjádřením pocitů stejně jako malování. Proto si myslím, že umění by člověk měl vnímat celým svým tělem, nejen hlavou a rozumem. Když vidím obraz, který mě osloví, rezonuje v celém mém těle. Z toho důvodu mé obrazy nemají názvy – je to rušivé. Mají jen data vzniku, aby v nich mohl každý hledat sám sebe.“ Od roku 2023 tvoří ve vlastním ateliéru. Pro její dílo je charakteristická expresivita a tmavá barevná paleta. Jejím oblíbeným médiem je malba akrylovými barvami a černý uhel. Výstava v Malých výstavních síních muzea se koná v termínu 30. dubna – 24. května, vernisáž připadá na středu 29. dubna od 17 hodin. 

Městské muzeum v Protivíně bylo slavnostně otevřeno v roce 1932. Bylo umístěno v I. patře bývalé obecní školy na protivínském náměstí. Ač se v roce 1981 dostalo celé muzeum do správy tehdejšího Okresního muzea v Písku, nachází se v úplně stejné budově i dnes. Naleznete zde moderní, interaktivní historicko-etnografické expozice představující region dolního toku řeky Blanice. Tradiční historické expozice se mezi léty 2000 až 2008 rozrostly o specializovanou expozici s názvem Exotická příroda. Vybudoval ji známý jihočeský cestovatel a přírodovědec RNDr. Karel Pecl. Návštěvník prochází pralesem, savanou, pouští či se dokonce ocitne v mořské hlubině, a v diorámatech vždy nalezne typické obyvatele pro jednotlivá prostředí. Současné historické expozice jsou otevřeny od léta roku 2012 a určitě zaujmou jak dospělého tak dětského návštěvníka. Jsou zaměřeny na dějiny města jako centra celého regionu, nechybí části věnující se významným fenoménům regionu – pivovarnictví, železnici, působení rodu Schwarzenbergů, dalším významným osobnostem, ale i každodennímu životu v Protivíně a okolí. Expozice se umístily na 3. místě v soutěži Gloria Musealis 2013. Malé sympatické muzeum navíc disponuje nově zrekonstruovaným výstavním sálem pro dočasné výstavy, které zpravidla kurátoři ladí tak, aby korespondovaly s regionem Protivínska nebo zde mají prostor profesionální i amatérští fotografové přírody. Vstupné 30 Kčděti, studenti, důchodci 60 Kčdospělí 150 Kčrodinné vstupné (2 dospělí, 3 děti)   Upozornění pro návštěvníky: Památník města Protivína je přístupný pouze po schodech -  (I. patro bez výtahu, 18 schodů)          

Od 1. května své brány opět otevře Památník města Protivína. Kromě stálých expozic dějin regionu a exotické přírody každoročně nabízí návštěvníkům také novou výstavu. V první polovině sezóny bude ve výstavním sále k vidění pozoruhodná akvizice, kterou Prácheňské muzeum v Písku získalo do svých sbírek teprve v loňském roce. Jedná se o soubor vyřezávaných, malovaných, dřevěných ptáčků, které vytvořil v průběhu 20. století řezbář a truhlář František Janeš z Tálína (1906 – 1985). Malovaných ptáků vyvedených v životní velikosti je 357 kusů a lze mezi nimi najít stylizovaně pojaté ptáky lesní, vodní, luční i městské, různé zástupce pěvců, dravců, ale i exotické druhy. Celý soubor byl zakoupen včetně původních šesti vitrín od vnučky řezbáře, která je spolu se svojí maminkou opatrovala po smrti autora v píseckém bytě. Exponáty budou prezentovány veřejnosti vůbec poprvé, tálínský řezbář své dílo nikdy neprodával, mimořádně tak zůstala velká část jeho tvorby pohromadě. Potápky, vrabci, stehlíci i všichni ostatní budou vystaveni od 1. května do 2. srpna v protivínské pobočce Prácheňského muzea. Výstava František Janeš a jeho ptačí svět bude otevřena bez vernisáže a k vidění bude v otevírací době muzea, tedy denně kromě pondělí od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin.

Svůj výtvarný styl nazývá jakousi "posunutou realitou". V obrazech se snaží zachytit onu zvláštní poetičnost prostých a obyčejných věcí. V poslední době se ve své tvorbě stále častěji vrací k motivům z dávných vzpomínek svého dětství, kdy venkovské chalupy měly pouze prosté vápenné omítky a jejich fasády nebyly s přesností srovnány tak, jak je tomu dnes. Nevyhýbá se však ani ostatním tématům jako jsou zátiší či výtvarné zpracování tématiky literární. Tvoří technikou olejomalby. Dalším stylem, který ve své tvorbě uplatňuje, je výtvarné ztvárnění různých geometrických tvarů.Vernisáž výstavy se uskuteční v úterý 5. května od 17 hodin.Průvodní slovo přednese Petr Mano a k zahájení výstavy přispěje svým hudebním vystoupením Kristýna Hodinová s doprovodem.

srdečně vás zveme na Oslavy osvobození Písecka americkou armádou 2026. Přijďte si s námi připomenout květen 1945 – tam, kde se skutečně odehrál. Čekají vás 4 dny programu a více než 24 hodin zážitků: vzpomínkové akty historická technika živé ukázky   Program: https://buddies-pisek.cz/oslavy2026

Výstava Dalibor Říhánek – Bilance LXXX bude zahájena ve čtvrtek 7. května v 17 hodin. Známý písecký malíř u příležitosti svého jubilea představí v muzejní Galerii tvorbu z posledních pěti let. Malíř stále posouvá svůj výtvarný projev, obměnil svoji paletu směrem k zářivější barevnosti a stále objevuje nové náměty.  Rozhovor s ním pořídila kurátorka výstavy Martina Měřičková: „Umění je akt víry, kterou vyznávám tím, že tvořím.“ Připravovaná výstava akademického malíře Dalibora Říhánka se uskuteční u příležitosti jeho životního jubilea. V Galerii Prácheňského muzea bude představena tvorba jak z posledních pěti let, tak malé ohlédnutí do období počínajícího léty studií na Akademii výtvarných umění v podobě souboru ženských aktů z různých období. Autor stále posouvá svůj výtvarný projev, obměnil svoji paletu směrem k zářivější barevnosti a objevují se i nové náměty. Ve své práci reflektuje prožité životní události s vědomím jedinečnosti každého dne. Se schopností vidět a vnímat krásu a následně ji zaznamenat na plátno, papír či kovovou desku. Výsledný obraz je jako deníkový záznam, jako zrcadlový odraz autorova vnitřního světa. Dodnes je Dalibor Říhánek též aktivní i jako pedagog – vyučuje soukromě ve vlastním ateliéru a na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku. Když se dnes podíváte na svá raná díla v kontrastu s těmi nejnovějšími, jaký příběh o vašem osobním a uměleckém zrání vám tento pohled vypráví? Mohu konstatovat, že od prvopočátku to bylo hledání. Především šlo o zvládnutí dokonalého řemesla – barvu, hmotu, prostor – a později pochopitelně o výtvarný výraz. Byl jsem zastáncem názoru, že „kvantitou lze dosáhnout kvality“. Maloval a kreslil jsem opravdu mnoho, byla to dennodenní práce, řehole a někdy i zoufalství, pokud se nedařilo. Čas nás rychle unáší, lidský věk sotva stačí na to, abychom plně rozvinuli jedinou ze svých schopností. Osmdesát let je úctyhodný věk. Existuje nějaké téma nebo tvůrčí výzva, ke které jste se odvážil až nyní a dříve jste k ní cítil příliš velký respekt? Pouhé číslo. Přiznávám, že se cítím skvěle po fyzické stránce, a ta je velmi důležitá. Pochopitelně nejde vše jako ve dvaceti, ale absolutně si nestěžuji. Myslím, že je vše o hlavě, zda si připouštíte prkotiny. Nemyslím si, že jsem měl před jakýmkoliv úkolem respekt. Prostě to přišlo a snažil jsem se s daným tématem, zakázkou či materiálem co nejlépe popasovat. Dokázal jsem se poprat s monumentálním úkolem, jako je mozaika, ploché sklo, keramika či velký obraz, ale i drobná grafika. Vaše výstava je oslavou života. Který z těchto obrazů nejlépe vystihuje váš současný pocit vnitřního klidu nebo životního naplnění? Oslava života… ano, každá práce byla dělána s láskou a pokorou, nelze vybrat pouze jedno konkrétní dílo. Jsou pochopitelně obrazy, které dle mého splňují kritéria vyšší kvality, ale „vše je marnost“, jak říkával rabi. Mnohokrát jsem byl v rozpacích a překvapen nad reakcí diváků a jejich výběrem. Vždy jsem dával přednost figuře a aktu, což je asi nejtěžší disciplína výtvarného vyjádření. Nejde jen o anatomii, ale o vnitřní pocit, vztah, poetiku, atmosféru a erotický náboj. Lidské uznání je vrtkavé a řídí se pouze rozmarem. Během své kariéry jste zažil mnoho uměleckých trendů i společenských změn. Co pro vás v tomto neustále se měnícím světě zůstalo v malířství onou neměnnou, pevnou kotvou? Pochopitelně člověk zažil mnoho změn, ale ponechával jsem tyhle věci na okraji. Nepouštěl jsem si je blízko k tělu a záměrně jsem je neřešil. Výtvarné trendy jsem samozřejmě sledoval, vím o nich, ale nezasáhly moje ratio. Byl jsem klasicky vzdělán a vychován a v tomto prostředí jsem se cítil nejlépe. Měl jsem velké štěstí, že jsem zažil ještě plejádu velmi krásných a vzdělaných lidí, kteří usměrnili i moji cestu k výtvarné tvorbě a lidskosti. Jsou věci, které vám znalosti dějin umění, humanity, filozofie a lidské závazky nedovolí udělat. Nechtěl jsem být kometou, která zazáří, ale hvězdou – stálicí. Kdybyste mohl poslat vzkaz svému mladšímu já, které právě poprvé bere do ruky štětec s profesionálními ambicemi, co byste mu na základě svých dnešních zkušeností poradil? Nenech se ničím odradit a jdi jen za svým cílem. To vůbec neznamená jít přes mrtvoly a být mravní či politickou prostitutkou. Peníze nejsou všechno, podvody a podrazy vás stejně dostihnou. Se štětcem v ruce je třeba zmobilizovat všechen svůj um a inteligenci. Nulla dies sine linea – ani den bez čárky, jak říkávali staří Římané. Toto dodržuji dodnes! Denně vznikne třeba jen malá skica, ale denně cvičím, trápím oko, mozek, ruku i paměť jako houslista či klavírista. Malovat a zase malovat, soustředit se cele na malbu a pastu se štětcem v ruce a „nechytat lelky“. Nespěchej, nastane čas zúčtování – dříve či později. Měj čistý stůl, čisté svědomí a vědomí, že jsi neublížil, ale pomáhal. Stále studuji a učím sebe i druhé. Pokud to jde, předávám znalosti a snažím se volným, nenásilným způsobem nasměrovat žáky na vysoké škole k úspěšné kariéře.

Váňa je typický čechovovský „zbytečný člověk“, který se stará o statek profesora Serebjakova. Nešťastně zamilovaný do jeho ženy Heleny se potácí a snaží se pracovat. Když se ale dozví, že chce profesor statek prodat neudrží se a v návalu vzteku vytáhne zbraň. Panoptikum tragických postav, hledajících svůj životní směr, lásku, porozumění, uznání. Téma křehkosti, zranitelnosti, nejistoty, přílišné změkčilosti nebo nechuti čelit problémům vytváří ve Váňovi jedinečný koktejl emocí i humoru a nastavuje zrcadlo divákovi, jenž se v tom všem zkrátka musí najít. Režie:Diana Šoltýsová Hrají: Michal Kern Vstupné v předprodeji 350 Kč, na místě 400 Kč.